Soutěž: Poprvé - Moje horolezení
Ilustrační foto: pixabay.com

Soutěž: Poprvé - Moje horolezení

3. 3. 2016

V šedesátých letech minulého století jsem netušila, že mé první setkání s Vysokými Tatrami, do kterých jsem se okamžitě zamilovala, způsobí několik dalších premiér v mém životě. Vysoké Tatry jsou nejen hory, jsou tady překrásná plesa, moře kamenů, obrovská pole kosodřeviny, plachá zvěř, ptáci a čarovné ticho. Ale to jen tam, kam turisté nemohou. A tak jsme se s manželem rozhodli, že budeme horolezci.

Do roka a do dne jsme se stali členy horolezeckého oddílu HO Břevnov. S kamarády z oddílu se začalo jezdit do "skal". Učili jsme se dračí smyčku, navazovat se na lano, pohybovat se bezpečně na skále. Nejdříve v pražské Šárce, později Český ráj. Stovky věží a věžiček, Prachov, Příhrazy, Sedmihorky se staly našimi víkendovými domovy. Často se spalo "pod širákem", naše děti skoro všude s námi, vlastně začaly lézt už od dvanácti let, byly nadšené a šlo jim to.

V Sedmihorkách začalo moje stokrát poprvé. Skalní město - Sfinga se stala mou nejmilejší, poprvé opravdová skála, kde jsem byla navázaná na laně, poprvé jsem tam za pár týdnů vyvedla, jako prvá, mého čtrnáctiletého syna, a jindy, poprvé nahoru nejtěžší cestou. Poprvé Kapelník, tak trochu horolezecká maturita. Bylo to několik úžasných let, dokonce naše děti tam za pár let našly své životní partnery.

Ve Vysokých Tatrách jsme byli spíš vysokohorští turisté, ale troufli jsme si i tam, kde to bylo těžké a zvládli bez zranění. Jen jednou šlo tak trochu o život, ve stěně nás zastihla bouře, kterou jsme přestáli pod převisem a promáčení a zmrzlí na kost, jsme slaňovali. Zamrzlo nám i lano, nešlo stáhnout a můj muž se pro něj vracel po omrzlé skále, protože jsme ho tam nechtěli nechat, a to byl srpen.

Nakonec všechno dobře dopadlo a to je konec pohádky. Za pár let se naše úžasné manželství rozpadlo. Od té doby uplynulo čtyřicet let, v milovaných Tatrách jsem byla už jen třikrát a lezení mě dávno přestalo lákat.

 

 

 

 

 

Soutěž - poprvé
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Olinko, hezky se to čte. Jenže pro mne by takové poprvé bylo zároveň i naposled. Je mi zle í na vyšším žebříku. :-(
Alena Vávrová
Olinko, smekám, o této tvé sportovní minulosti jsem neměla tušení. Sama jsem odjakživa sice někam málo popolezla, ale měla jsem vždy problémy dostat se pak dolů. Hory ale nade vše miluji, i skalní města, ale cítím respekt.
Naděžda Špásová
Olinko, každý, kdo dělá horolezectví musí mít v sobě hodně odvahy. Máš můj obdiv. V Tatrách jsme zatím nebyli a asi hned tak nebudeme. Nesmí tam pejsci. Ale určitě jsou krásné. *****
Olga Štolbová
Ahoj děvčata, ani nevíte jakou radost mně udělaly vaše komentáře. Vlastně i to psaní a vzpomínání bylo moc krásné. Najednou se vynořilo tolik vzpomínek, samozřejmě i smutných. Z těch hezkých by se, možná, ještě dalo něco napsat. Všem vám děkuji... O.♥
Zdenka Jírová
Jako v té písničce Věry Martinové. Čím to, že se rozpadají úžasná manželství a ta všední, problematická zůstávají? Mám také takovou zkušenost.
Marie Magdalena Klosová
Olinko,jsi úžasná ženská! A krásně jsi to napsala.mm
Zuzana Pivcová
Ano, Olinko, na Tobě a Tvé vitalitě je Tvůj dřívější způsob života opravdu velmi pozitivně podepsán. Moc mě potěšilo, žes do svého vyprávění zahrnula můj milovaný kraj - Český ráj s Prachovskými skalami a Hruboskalskem. Vzpomínám, jak jsme tam jako děti na výletech pozorovaly horolezce, kteří tam vystupovali na vrcholky skal. To pro mě byl vždycky velký zážitek. Tebe jsem tam ale určitě neviděla, protože jsem se záhy odstěhovala. :-)))
Růžena Antlová
Tatry díky za váš článek ,po přečtení jsem si vzpomněla i na své první poprvé !!!!!!
Lidmila Nejedlá
Olinko, jsi sportovec a je to na Tobě vidět. Těším se na setkání, budeme si o Tatrách vyprávět
Anna Potůčková
Obdivuji Vás, krátký čas v mládí jsem chodila s jedním horolezcem, ale nikdy v horách jsem s ním nebyla, jezdil jen s kamarády z Vysoké vojenské školy. Ani bych nemohla, z výšek mám fobii

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA