Inspirovala mě touto příhodou paní Věra. Manžel mi uvařil tureckou kávu, dala jsem si ji k počítači, pomalu popíjela.
Jemináčku, já nemám ještě umyté nádobí? To si loknu po cestě do kuchyně a zrovna hrnek umyji, ať nechodím sem a tam, šetřím kroky. Umyla jsem nádobí. U nás jsem totiž myčka já. Odložila jsem hrnek do dřezu, protože tam byl naspodu logr, tak jsem nabrala polovinu hrnku s tím, že to půjdu vynést ven pod keř a postavila jsem jej na linku, protože mezitím zazvonil telefon. Tak jsme si s kamarádkou popovídaly, já pak vzala hrnek s jarovou vodou se splaškami a zanesla jsem jej automaticky k počítači. Zahleděná na nějakou určitě důležitou věc...
Kávu piji většinou studenou. Muž neviděl, jaký druh kávy jsem si podruhé připravila, jen řekl: "Ty tu kávu budeš mít jako vždy studenou!" Já jsem se s chutí napila, zabrána do počítače. A můžu vám říct, že se to fakt jako dvoják nedalo pít. Vyprskla jsem obsah do umyvadla v koupelně. Źe jsem si pokazila chuť, to je vám jasné. A od té doby si dávám sakramenský pozor!