Český Babylon
Ilustrační foto: pixabay.com

Český Babylon

23. 2. 2016

Máme malou, krásnou, úrodnou zemi chráněnou horami, se spoustou řek, lesů, s přívětivým podnebím, s většinou pracovitých obyvatel s povědomím sounáležitosti k evropské kultuře. Jsme národ bodrých povah se sklonem k lišáckému řešení problémů a nechybí nám humor. Jsme hrdi na svoji svébytnost a snad i schopni ji bránit. Nejsme uzavřená společnost, uprostřed Evropy to ani nejde. Mísí se u nás všechny jazyky světa tak, jak moderní doba dopřává pohybu.

Nemohu říci, že by mi to zvlášť vadilo. Naopak. Protože se naskýtá mnoho možností, ráda se dávám s cizinci do hovoru. Vstřícní jsou Vietnamci. Chovají se uctivě a neodmítnou odpověď na žádnou otázku. Nezapomenou říci, že se jim u nás líbí. Ochotně diskutují i Rusové. Jsou hrdí na svoji zemi a většinou velebí svého prezidenta. Ukrajinci jsou bezradní, žijí v obavách a své vládě nevěří. Japonci jsou většinou usměvaví cestovatelé, kteří poděkují i za pozdrav a přivítání v naší zemi. Barmská rodina, která zde dostala azyl, se asimilovala s velkou vděčností. Jsou chudí. Mají pět dětí, občas jim kupuji něco dobrého na zub a nejsem sama. Angličané a Francouzi jsou nadřazeni, i když se snaží, nedat to znát. Němečtí dělníci, kteří  zde pracují jako vyslanci německé firmy, nadávají na poměry v Německu stejně, jako naši lidé u piva. Moje zkušenost mi říká, že si lze porozumět.

Cestou z procházky jsem si všimla skupinky šesti mladíků, jak sedí v kruhu na holé zemi u rybníčka za kostelíčkem a vzrušeně diskutují. Arabští studenti. Namířila jsem si to přes loučku k nim. Bylo pozdě vrátit se, když jsem poznala staršího Araba, který před časem na moji otázku o atentátech v Paříži reagoval tak agresivně. Odpověděli mi na pozdrav, potvrdili, že jsou studenti a Syřané. Nabádala jsem je, ať nesedí na holé zemi, že nastydnou, ale oni celkem vesele ukazovali termosky s horkým čajem. Na moji otázku, zda jsou jejich rodiny v bezpečí odpověděli, že jsou v Jordánsku. Vysvětlila jsem jim, že události v jejich zemi sledujeme a přejeme jim, aby se mohli vrátit domů, že z fotografií znám, jak je jejich země krásná a pod.

Pak jsem položila otázku, zda jsou pro Asada nebo proti. Starší Arab vyskočil jak na péru. Řekl, no komment, no! no! Nemáme čas, nashledanou. Odešla jsem. Mám ve své zemi záhadu. Jakou roli zde ten člověk má?

 

 

 

 

 

 

 

lidé politika společnost
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Lidmilko,jsem také Lidumil a chci v lidech hledat to dobré.Ale záhady toho druhu se mi nelíbí.Zdravím z lázní Teplice n.Bečvou.mm
Zdenka Jírová
Naprosto souhlasím s autorkou, jen bych se přikláněla k větší opatrnosti s Araby.
Drahomíra Stínilová
Ano, souhlasím že máme krásnou zemi chráněnou horami, ne už tak úrodnou-díky řepkovým polím, díky likvidaci mnoha zemědělců bývalé prosovětské vlády i díky porevolučním zákonům, které zničily mnoho dobrých začínajících zemědělců. Přívětivé podnebí tu také je v případě, že nemáte za souseda bezradnou rodinu Ukrajinců, kteří začnou v parném létě večer, když konečně můžete provětrat dům, brousit proti vašim oknům do ložnice dlaždice na jejich upravený chodníček, v 6 hodin ráno skládat z vysokého náklaďáku tunové kontejnery 2 metry od vaší postele, takže se infarktově probudíte s pocitem, že uprostřed Evropy právě vypuklo zemětřesení století. O dvacetiminutovém ranním startování několika smradlavých jejich aut, olejových skvrnách, když si pletou parkování v ulici s opravárenskou dílnou, už nemám sílu mluvit. Pak jsou tu vstřícní Vietnamci, kteří vám uctivě prodají vaničku čerstvých jahod, bez paragonu, tj.bez odevzdání daní, a doma přes půlku shnilých vyhodíte. Od mládí si dopisuji s přáteli z Francie, dále s instrumentářkou z Holandska a archivářkou z Kanady. Nemohu říct, že by někdo, i v době totality, se ke mně choval nadřazeně. Často cestuji soukromě, ne s cestovkami, a poznávám normální život v různých zemích. Snažím se pochopit místní mentalitu.Každý národ má svou kulturu a je velmi těžké začínat v jiné zemi. O Češích se říká, že se velmi dobře přizpůsobí jiné kultuře, ale zůstanou svoji. Jiným národům to trvá déle, ale dodržovat pravidla slušnosti může každý, když chce. S arabským světem nemám moc zkušeností, ale nejsem proti tomu, aby se pomáhalo skutečně potřebným, a hlavně prověřeným přistěhovalcům. Ovšem samotným arabským mužům se prosím raději vyhýbejte.
Libor Farský
Lidmilko, Tvůj článeček i věcné komentáře ostatních mne přivedly k hlubšímu zamyšlení. Někdy navážu na toto téma vlastním článkem, ale připojím i jiný pohled - třeba o svých dojmech z delšího pobytu v Anglii. Zatím Ti posílám jen své souhvězdí.
Lidmila Nejedlá
Děvčata, děkuji, v každém příspěvku je kus pravdy. Nechtěla jsem psát dlouhý článek, abych více vystihla, ale chtěla jsem ukázat, že s Araby není domluva. Alenko V., tykej mi, přečti si článek Bez diskuze. Tam píši o stejném problému.
Jana Šenbergerová
Před chvílí jsem koukla na internet a tam našla mimo jiné tento titulek: "Běženec absolvoval kurs "Respekt k ženám". A pak hned znásilnil pečovatelku." V podstatě souhlasím s názorem Jarmily Jakubcové, jen pochybuji, že paní Merkel myslela. Pokud jde o muslimy, nic nevymyslíme, oni to vymysleli už dávno a jdou tvrdě za jedinou myšlenkou. V malém nenápadně a opatrně, ve velkém natvrdo. Takže Lidmilko pozor, třetí setkání by mohlo být osudné ...
Marie Novotná
V každé zemi se najdou rozdílné povahy.Je hezké věřit,že těch dobrých je víc.Ve vedlejší vesnici pomáhali na stavbě Ukrajinci (od firmy).Nikdy žádný problém nebyl . Velice pracovití a vděční za sebemenší maličkost . *****
Alena Várošová
Lidmilko ,něco se mi plete,část toho Vašeho článku,nebo názoru o studujících Arabech jsem už někde četla,snad v příspěvku,nebo se mýlím?. Pěkný článek o Česku.Záleží na jejich mentalitě,chování,náboženství a pod. ale je to zase jenom v lidech.o jejich buď skromnosti,nadřazenosti a o jejich charakteru .
Marie Seitlová
Lidmilko, článek se mi líbí, kdo chce, tak se přizpůsobí, je vděčný, vstřícný. Ale Arabové jsou záhadní a zvláštní. Syn žil nějakou dobu v Dubaji a říkal, že pochopit Araba nelze.
Helena Votíková
Lidmilko, nemůžu s tebou souhlasit. Ukrajinci bezradní nejsou. Pracovali u souseda na údržbě zahrady a dokázali přelézt plot a ukrást nám kolo. Starého Favorita. Mlžili pak dokonale i když oka plotu byla poničena jen na té jedné straně.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.