Čeština je plná nových slov. Je to dobře?
Ilustrační foto: pixabay.com

Čeština je plná nových slov. Je to dobře?

22. 2. 2016

Přejímání nových slov do češtiny je dáno vývojem společnosti, lidé potřebují pojmenovávat nové skutečnosti. V rozhovoru pro ČTK to při příležitosti Mezinárodního dne mateřského jazyka uvedl ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva. Ve světě technologií dominují výrazy z angličtiny, ale v jiných sférách přicházejí slova i z jiných jazyků.

Typické jsou podle Olivy výrazy pro nová jídla - těstoviny z italštiny, druhy pečiva z francouzštiny, sushi z japonštiny nebo exotické polévky z Thajska. V posledních letech jen nabral vývoj slovní zásoby větší dynamiku, protože se dynamicky mění i svět obecně. "Naopak v dobách celkové společenské stagnace, třeba před třiceti lety, se ani jazyk nijak nevyvíjel," řekl Oliva.

O tom, jak rychle mohou nová slova do jazyka přijít a zase ho opustit, vypovídá osud výrazu disketa. "Když mi bylo deset, tak jsem slovo disketa neznal, protože neexistovalo. Ti, kterým je teď deset, tak už ho neznají," poznamenal sedmapadesátiletý lingvista.

Nářky starší generace na to, jak se čeština kazí, jsou podle něj věčné. Je to dané do značné míry tím, že si člověk jako jazykový ideál fixuje spisovnou češtinu ve svých deseti až dvanácti letech. "Když je člověku osmdesát, tak ta časová mezera je tak dlouhá, že ten jazyk mezitím prošel nějakým vývojem. Už to neodpovídá jazykovému ideálu, který si vytvořil. On se ten jazyk asi nijak zásadně nezkazil, on se změnil," řekl Oliva.

Mladá generace má podle něj ale většinou problém rozlišovat mezi různými kvalitativními vrstvami češtiny pro různé situace. "Zdá se mi, že ne vždy dokážou rozlišit mezi způsobem komunikace, mluvy, jazykovým rejstříkem, který přísluší komunikaci se stejně starým spolužákem nebo kamarádem, a komunikací se svým učitelem, úředníkem, starším neznámým člověkem na ulici," řekl. Dodal ale, že určitě existují i v mladé generaci výjimky, které ovládají češtinu velmi dobře, například účastníci olympiády z českého jazyka.

Upozornil, že spisovná čeština není pro Čechy mateřským jazykem, který se naučí v dětství v rodině. Učí se ji až ve škole. V současné době ale někdy učitelé při výkladu jiných předmětů nepoužívají spisovný jazyk, ale obecnou češtinu. Také děti v mateřské škole učitelkám tykají a ještě i na 1. stupni ZŠ je někdy oslovují křestním jménem. "Děti nemají dostatečné vzory a nemají ani dostatečnou možnost se tu vznešenou, nebo chcete-li spisovnou, češtinu dostatečně naučit praxí," řekl.

Uznal, že zejména z pohledu dříve narozených se nyní rozvolňuje vztah k vulgarismům. Může to ale být dáno také rozdílným vnímáním různých slov. "Protože to, co starší lidé vnímají jako vulgarismus, už mladá generace začala užívat tak běžně, že to pro ni vulgární nádech ztratilo," doplnil.

Stejně jako všechna pojmenování je vulgární příznak u jednotlivých slov výsledkem společenské dohody. "Z vlastní zkušenosti mohu říci, že moji prarodiče vnímali slovo sranda jako hrubý, zásadní vulgarismus. Ještě vnímali tu souvislost s tím příslušným slovesem. Zatímco dneska je to i pro mě slovo, které, dejme tomu, není zcela salónní, ale posunulo se do značné míry ve své společenské přijatelnosti," uvedl.

Posun je ale možný oběma směry. "Ještě v renesanci a v době raného národního obrození, bylo slovo prdel obecným, vlastně lékařským termínem, který se v příslušných knihách například o porodnictví běžně používal. Dnes už sice ve smyslu legrace ztratilo vulgární nádech, ale ve smyslu tělesné části to stále vnímáme jako vulgarismus," dodal.

 

Jaký mýte názor na přejímání nových slov do češtiny vy? Napište nám svůj názor.

 

 

 

Český jazyk
Autor: ČTK
Hodnocení:
(4.3 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Nevadí mi když komentátor televizi řekne" že se státníci společně fotili" ale VADÍ mně když prezident České republiky používá ve svých projevech k občanům vulgární výrazy. To považuji opravdu za hrůzu. Nikdy jsem neslyšela, že by např. britský premiér Cameron nebo izraelský prezident hovořili na veřejnosti takto nechutně. To už nejsou slangové výrazy, ale sprosté výrazy.
Jiří Libánský
Souhlasím se Zuzanou. V běžném hovoru slangové výrazy sám používám. Ale do médií nepatří. Například komentátora, který řekne ve zprávách, že se státníci společně fotili, toho bych okamžitě vyrazil.
Jiří Libánský
Nic nového. Ve starší literatuře můžeme například číst.: "Tři roky nazad tomu, co poprvé ....." A učitelky, ty by měly v mluvě být příkladné.
Zuzana Pivcová
Jako uvedla Jana uniformní oslovení žen s příponou -ča, tak mně zase vadí velká spousta zkratkových slov v lidové podobě, která se však stávají čím dál více součástí oficiální mluvy. My jsme také studovali na zdrávce či na pedáku, ale to byly pouze výrazy studentského slangu, rozhodně by je nikdo nepoužil oficiálně v článku. Dnes jsou však výrazy jako Komerčka, Rajffka, fitko, dovča, solárko, cestovka, kreditka, běžnou součástí zpráv a hovorů ve sdělovacích prostředcích. Nelíbí se mi to z toho důvodu, že mi ty výrazy připadají příliš stereotypně lidové, až jednoduché, jako bychom neuměli mluvit trochu kvalitněji a pestřeji. Špatně snáším v projevu obrat: Já bysem chtěl/a říct. A v SMS mi neladí věty typu: Sem chtěl říct, že.... :-)))
Alena Tollarová
Ani mně nevadí nová slova, ale podivná čeština, nad kterou se docela často pozastavím. Vysvětlí mi někdo třeba to, proč se najednou už neříká před třemi lety/roky, ale tři roky nazpátek? Co to za blbost? Před chvíli ve zprávách učitelka pravila, že děti mohou cvičit spousta cviků ... atd.
Jiří Libánský
Nová slova mi nevadí. Víc mi vadí když v hovoru převažují sprostá slova a používá se nesmyslná stavba vět. Nebo když se používají cizí slova, výrazy a názvy tam, kde to je zbytečné. "Lítačka" není nejlepší název pro novou kartu. Ale uznejte, že veskrze anglický název "Open card" pro uživatele, kteří naprosto všichni mluví česky, to je hodně velká pitomost. Před časem po rekonstrukci přejmenovali provozovatelé Holešovickou tržnici na "Prague River Shoping Center". Když jsem se to dočetl, málem jsem se válel smíchy po zemi. Naštěstí se tento až humorně honosný název neujal. Ale různých village a gallery a palace je všude plno.
Jana Baloušková
Pamatuji si, jak můj otec, ročník 1902, nesnášel některá slova, např. hnus. Máti se velmi pohoršovala nad slovem kluci. Pro ní bylo přijatelné jen slovo hoši. Myslím, že dnešní mladí lidé nemají načteno jako jsme měli my. Já se divím nad používáním vulgárních výrazů, ty se učí malé děti od svých rodičů. Je to děs, když se 10 leté dívky oslovují ty p..o, křestní jméno osloveného nevysloví. Obohacením češtiny nejsou výrazy - jako bombový, ty vago. Nechápu, proč se křestní jména žen przní na 1. slabiku a ča, například Domča, Simča, Janča, Verča, Hanča. Je to projev ubohosti, nám se nelíbilo i Anča, což bylo před 50 roky běžné

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA