Žena od jídelního stolu
FOTO: archiv autorky

Žena od jídelního stolu

26. 2. 2016

Byla jsem na týdením relaxačním pobytu v lázních Luhačovice. Posadili mě v jídelně k nějaké paní a nikdo jiný si k našemu stolu během pobytu nesedl. Později jsem se dozvěděla proč. Paní si nepřála, aby u našeho stolu někdo seděl. Byla divná a já měla tu smůlu, že se na mne upnula, byla tam na třítýdením léčení.

Během procedúr to bylo fajn, to si chodila sama. Odpoledne mě tahala po procházkách, tak jsem asi dvakrát šla, pak jsem vycouvala. Nosila si karimatku a lehla si v parku na lavičku a spala tam. Naštvaná, když ji někdo probudil a ptal se jí, jestli nepotřebuje pomoc.

Hned z kraje jsme se vypravily na taneček, povídala, jak ráda tančí, já nakonec taky, tak už nám nic nebránilo, jak spojit příjemné s užitečným. Ale lidičky, ta ostuda! Poručila jsem si kafe, mám ráda turka, ona taky, já minerálku, ona nic. Když už jsme měly kafe vypité, číšník odnesl mou práznou skleničku od kafe, ona si pořád trošku šetřila. V tom vytáhla plastovou flašku od minerálky a šup - dolila si kafe, co měla na dně vodou, měla druhák a zase na půl hodiny bylo vystaráno.

Číšník určitě není blbý a má o hostech přehled. A aby toho nebylo málo, šla si vodu dopustit na WC a nenápadně, že to musel vidět i slepý z flašky upíjela. Naštvala jsem se a řekla jí to, že jsem s ní poprvé a naposled, že si ostudu kvůli 23 Kč dělat nebudu.

Ona to brala s humorem, že chodí sama tančit, kde se neplatí vstupné a flašku s minerální vodou si nosí s sebou, aby si nemusela nic kupovat. No a navíc tančila jak postřelená husa, mávala jednou rukou jako kdyby přistávala.

Lidi se jejím husím tancem bavili, což jsem vycítila z posuňků a úšklebků. I když mi ji bylo líto, tak už jsem s ní nikam nešla, ať si klidně zase chodí sama a lidi  baví. Zřejmě měla psychické narušení osobnosti a léčila se na diagnózu, z které se málokdo vyléčí.

Bohužel, i tací lidé se chtějí bavit a co mě připadá jako ostuda, pro ni je to normální. Žije si svůj život a já taky svůjj. Určitě takovými lidmi nepohrdám. Člověk nikdy neví, co jej postihne a jak může skončit.

lázně Můj příběh
Hodnocení:
(3.6 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Je to na jednu stranu síla , s takovou paní sedět ve společnosti, člověk se příště straní, to plně chápu, ona si to ani nemohla uvědomit, tak to člověk musí brát. Je dobře, že už fotka není Alenko.
Alena Várošová
Katarínko děkuji,ráda čtu Vaše příspěvky,měla jsem muže Slováka,už dávno je z něj Čech ale slovenštinu miluji.Mám kamarádky na Slovensku snad 20 let si píšeme,teď už imeilami,napřed obyčejným dopisem.Taky nesnáším vyčůrané lidi. Hezký večer
Alena Várošová
Zdeni,Eleno děkuji každému se nemusí líbit mé články.Jen jsem to hodila do kláves.Určitě každý se setká, s nějakou příhodou a s různými lidi.Ti lidé za to jacé jsou nemohou a já bohužel taky ne.Ale Zdenčino léčení si doivedu představit.
Katarina Schultzova
Ľudia sme rôzní. Bola som na zájazde v Škótsku a tiež sa tam na mňa naviazala jedna pani, ktorá bola tiež single. Až tak mi to nevadilo pokým som nezistila, že pri každom vstupe do zámkov a iných pamätihodností, keď zbierala sprievodkyňa vstupné, postavila sa bokom akože nemá záujem a potom sa medzi nás vmiesila ako by bola zaplatila. Takýchto ľudí nemám rada, keď na niečo nemám tak nejdem na výlet ale sedím doma. Ale to je hlavné, že mi vyrozprávala svoj životný príbeh ako ju manžel opustil. Ani som sa mu nečudovala.
Zdenka Jírová
V lázních jsem se s podobným problémem také setkala. bydlela jsem s jednou Slovenkou na pokoji, která se mne držela jako klíště, nejprve pohaněla, že se líčím a pak jsem s ní musela do drogerie a chtěla si koupit vše, co viděla i mě. Tak to šlo se vším a ještě se večer nahlas modlila a já musela poslouchat. Byla to hrůza.
Elena Valeriánová
Kdysi jsme byli v Itálii a bydleli jsme v apartmánu s jiným manželským párem. Bylo to bez problému, ale ke konci pobytu naší spolubydlící neměli peníze na stravu a jedli jen vajíčka na tvrdo ještě z domova. Tak jsme jim nabídli jídlo z našich zásob. Byli to svým způsobem zvláštní lidé. Ale tolerovali jsme to. Jen jsme s nimi netrávili žádný čas. Váš článek by ode mně pět hvězdiček nedostal, ale věřím Vám, že jste neměla zlé úmysly. A je dobře, že jste tu fotku smazala.
Alena Várošová
Dobře Ivanko díky,napíši na redakci,ať ji odstraní.
ivana kosťunová
Alenko, nezlobte se, ale jestli ta paní dole, je ta paní, o které píšete, asi by tam ta fotka neměla být. Nejsem právník, ale myslím, že v souvislosti s nepříliš lichotivým popisem, je to porušení zákona o ochraně osobnosti. Ale redakce to možná vidí jinak, když tam tu fotku nechala. K samotnému článku- hezky jste popsala skutečnost, jak snadno může obtížný člověk znepříjemnit ostatním lázeňský pobyt, rekreaci, bydlení, atd. Ale někdy zase díky nestandardnímu člověku máte ten pobyt zpestřený a jen tak na něj nezapomenete.
Eva Mužíková
Aleno V., koukni na svůj profil, díky...
Lenka Hudečková
Alenko, hezký článek, který mi taky něco připomněl.... Lidé jsou různí... :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.