Žena od jídelního stolu
FOTO: archiv autorky

Žena od jídelního stolu

26. 2. 2016

Byla jsem na týdením relaxačním pobytu v lázních Luhačovice. Posadili mě v jídelně k nějaké paní a nikdo jiný si k našemu stolu během pobytu nesedl. Později jsem se dozvěděla proč. Paní si nepřála, aby u našeho stolu někdo seděl. Byla divná a já měla tu smůlu, že se na mne upnula, byla tam na třítýdením léčení.

Během procedúr to bylo fajn, to si chodila sama. Odpoledne mě tahala po procházkách, tak jsem asi dvakrát šla, pak jsem vycouvala. Nosila si karimatku a lehla si v parku na lavičku a spala tam. Naštvaná, když ji někdo probudil a ptal se jí, jestli nepotřebuje pomoc.

Hned z kraje jsme se vypravily na taneček, povídala, jak ráda tančí, já nakonec taky, tak už nám nic nebránilo, jak spojit příjemné s užitečným. Ale lidičky, ta ostuda! Poručila jsem si kafe, mám ráda turka, ona taky, já minerálku, ona nic. Když už jsme měly kafe vypité, číšník odnesl mou práznou skleničku od kafe, ona si pořád trošku šetřila. V tom vytáhla plastovou flašku od minerálky a šup - dolila si kafe, co měla na dně vodou, měla druhák a zase na půl hodiny bylo vystaráno.

Číšník určitě není blbý a má o hostech přehled. A aby toho nebylo málo, šla si vodu dopustit na WC a nenápadně, že to musel vidět i slepý z flašky upíjela. Naštvala jsem se a řekla jí to, že jsem s ní poprvé a naposled, že si ostudu kvůli 23 Kč dělat nebudu.

Ona to brala s humorem, že chodí sama tančit, kde se neplatí vstupné a flašku s minerální vodou si nosí s sebou, aby si nemusela nic kupovat. No a navíc tančila jak postřelená husa, mávala jednou rukou jako kdyby přistávala.

Lidi se jejím husím tancem bavili, což jsem vycítila z posuňků a úšklebků. I když mi ji bylo líto, tak už jsem s ní nikam nešla, ať si klidně zase chodí sama a lidi  baví. Zřejmě měla psychické narušení osobnosti a léčila se na diagnózu, z které se málokdo vyléčí.

Bohužel, i tací lidé se chtějí bavit a co mě připadá jako ostuda, pro ni je to normální. Žije si svůj život a já taky svůjj. Určitě takovými lidmi nepohrdám. Člověk nikdy neví, co jej postihne a jak může skončit.

lázně Můj příběh
Hodnocení:
(3.6 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Várošová
Děkuji děvčata za vaše názory,myslím,že se na tuto příhodu díváte svým zdravým rozumem .Já jsem ji taky neodsuzovala,lidé žijí různě.Jsem takového názoru když na to nemám,tak raději nikam nepůjdu,než abych si připadala jak socka.A že se jí lidé posmívali,to bylo jasné.
Jarmila Komberec Jakubcová
Protože většinou cestuji sama (za pár hodin opět) často se setkávám s různými lidmi. Všimla jsem si, že hodně lidí cestuje ale pak jim nezbývají peníze na jídlo či nápoje a velmi šetří. V některých zemích jako třeba Izrael je voda všude nezávadná a v pet lahvích odporná a drahá .Izraelci mají všude pítka s chlazenou výbornou vodou. V muslimských zemích se napít vody z veřejných vodovodů se rovná sebevraždě.
Rentierka xx
Také jsem zažila podobnou paní v lázních a bylo mi to nepříjemné. To je ta nevýhoda, když člověk jede někam sám. Jelikož, nemáme stejné podmínky k životu a nevíme o dotyčném nic, tak to raději nesoudím.
Jitka Chodorová
Alenko,každý z nás to má asi nastavené jinak, ale paní si to asi užívala právě takto, taky možná dle svých možností, ale tancovat bych s ní asi taky nešla.
Naděžda Špásová
Během života se člověk potká s různými lidmi a každý je jiný. Nelze nikoho soudit, každý si neseme něco, s čím se nesvěřujeme. Možná měla ta paní hodně špatné zkušenosti s lidmi.
Zuzana Pivcová
Nechci nikoho posuzovat, to opravdu není v mé pravomoci. Ale protože vím, že jsme povahy různé, jezdím všude (kromě sestry a Jirky) sama. Jako by se mně třeba nezamlouvala něčí společnost, právě tak by mohl ten druhý mít velké výhrady ke mně.
Zdenka Hillová
Máte pravdu pokud někdo chce jít tančit .nebo se posadit musí počítat s útratou (káva, čaj ,voda ,nebo sklenka vína není až ták drahé) jinak nikam nejdu
Hana Rypáčková
Jedna paní v důchodu to dělá stejně. Zaplatí 50 Kč za vstup na na taneček, dá si dvoudecku červeného a pak si dolévá celé odpoledne čaj z petlahve. Žije od třicet sama , vychovala dvě děti a dcera se zapletla do nějakého podvodu a šla sedět.Ona musela se zadlužit, aby jim udržela byt.Přitom jí vychovávala vnoučata, než se dcera vrátí z trestu. Není zatrpklá, ušetří si i na zájezdy, ale prostě si nemůže dovolit rozhazovat. Obdivuji ji, jak se s tím pechem v životě srovnala. Rozhodně bych se jí neposmívala.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.