Není nad dobrou spolupráci

Naďo, z Tvých pěkných fotek je jasné, že jaro už je téměř za dveřmi. Mívali jsme na parcele krtky, taktéž dobrá spolupráce...

Naděždo, dokážu se vžít do Tvých pocitů. Mně se nic takového nikdy na zahrádce nestalo, ale asi by mi to také přišlo hodně líto. Já jsem zažívala pocity bezmocnosti, lítosti a vzteku, když jsem přišla na dvorek a tam leželi mrtvolky holubů. Kuna vlezla do holubníku a zabila vše, co neulítlo. To samé několikrát se slepičkami...

Zrovna teď jsem se vrátila z balkonu kde jsem pozorovala 3 srnky,jak se nám prochází po zahradě.Opravdu jsou krásné.Máme je na zahradě každý rok.I když jsme udělali nový plot.Nevím jak to dělají.

Pohled na zdevastovanou zahradu bolí nejvíc, to znám . Nám 2x zloději vykradli skleník s okurkami a bylo to jako by tam byla prasata.

Pěkně a jednoduše popsaná situace. Já sice na zahradu koukám každý den z okna, ale vloni po okopávání baráku jsem sama, vlastníma rukama předělávala celou přední zahrádku. A ty kytičkové fotky dokazují, že ne všechno zvěř poničí.

Se zahrádkou či zahradou je asi velká práce, ale i velká radost. A mně schází obojí.

Naděnko, krásné květinky a za tu spolupráci poděkujte, třeba se už napříště nebude opakovat....je to smutné, když člověk něco buduje a přijde to vniveč. Ale to cos nafotila, vypadá hezky... :-)

Naďo, není to jednoduché.Pokud je zahrada někde mimo civilizaci,tak k Vám návštěva v podobě lesního zvířectva si cestu najde.Jsou tam totiž neodolatelné pamlsky..Je těžké se zlobit,ale přijde to člověku líto.

Vždyť to máš tak hezky ochráněné plůtkem...A čemeřice si srnky nekously.