Bělavý mrak se myslí žene,
svítí jak tělo nedotčené,
a tajná přání samozvaná
unáší řeka nespoutaná.
Neklidný sen se k ránu zdává,
štěstí se v sázce nevyhrává,
a jako louku s vůní kytek
beru svůj život bez námitek.
Barevný svět se na mě dívá,
osud své schránky nezavírá,
jen tichá láska místo slasti
pálí jak rána pod náplastí.
Nádech a výdech, je to jiné,
s jitrem má láska nepomine,
a jako v louce s vůní stesku
tančím ti sólo bez potlesku.