Můj seniorský život: Maminka
Ilustrační foto: pixabay.com

Můj seniorský život: Maminka

7. 2. 2016

I já jsem se rozhodla přispět na tyto stránky svým příběhem ze seniorského života. Je to příběh prostý, obyčejný, lidský.

I když tomu tak dříve nebylo, můj život byl jiný. Byl veselý, pěkný, zvládala jsem mnohé aktivity i cestování. Velmi jsem se těšila na další poznávání všeho možného. U nás i v cizině. Před šesti léty, po mém odchodu do starobního důchodu, si moje maminka v 85 létech svého života ošklivým pádem nalomila páteř. K údivu rodiny i lékařů se ze zranění dostala, ale je doživotně vázána na použití francouzských holí a její mobilita je značně omezena. Přijala jsem tento stav jako fakt a tak už šest let pomáhám intenzivně své mamince, které bude v dubnu 91 let. Tato péče obsahuje vše potřebné, hygienu, nákupy, vaření, vyprání, vyžehlení, úklid bytu, dopravu k lékařům, apod.

Protože v Praze máme malý byt, do kterého maminku vzít nemohu, jezdím za ní 3x týdně vlakem do malého městečka mezi Kladnem a Rakovnikem. Řidičský průkaz nevlastním, a tak mě můžete potkat ve vlacích na trati Praha-Rakovník. U maminky je ještě navíc ztížená ta situace, že je v bytečku, který jsem pro ni sice odkoupila, ale který je situovaný ve 2.poschodí, takže dolů a ven se dostává jen velmi těžko a za mé intenzivní asistence. Naštěstí maminka je duševně ještě čilá, čistotná a celkem dobře jí to myslí. Sleduje dění u nás i ve světě a ráda by ještě letěla za svým synem a za vnučkami do Miami, což mě se jeví jako nerealizovatelné.

Vzdala jsem se de facto všeho, co by mi klidný seniorský život jistě přinesel, necestuji, neužívám si. Léta jsem nebyla u moře. Nevzdaluji se nikam více jak na 2 dny.

Vše věnuji mamince. Nepovažuji to za žádnou zásluhu, ani nechci zde vyzdvihnout nějaké své přednosti. Mamince tímto vracím jen to, co ona dělala pro mě.

V naší rodině platí tradice - postarat se o starého člověka.Pokud možno ho "neodložit."

Když mi v r. 2012 můj kamarád doporučil portál i60, byla jsem na vrcholu blaha a ve vzácných volných chvílích jsem se věnovala psaní své vlastní tvorby a čtení příspěvků uživatelů portálu. Navázala jsem zde nějaká přátelství a tak i tento fakt je můj neodmyslitelný seniorský život.

Pokud mi z mého času ještě něco málo zbývá, pomáhám dceři a vnoučatům.

Vždy na začátku července, pokud si maminku vezme její sousedka, jedu si na pár dní odpočinout na samotu na Vysočinu,do klidu, připravit chatičku pro vnoučata na letní pobyt, poslouchat zpěv ptáků, posedět u studánky a popít s přáteli dobré vínko.

Všem přeji pevné zdraví a dobrý seniorský život - bez úrazů!

  

 

 Můj seniorský život - nová soutěž magazínu i60 o zajímavé ceny. Jaké je to být seniorem? Jak prožíváte toto období života? Co vám seniorský věk vzal a dal? Jak se změnil váš život po odchodu do důchodu? Jak se bavíte v seniorském věku, co nejčastěji děláte? Jste aktivním seniorem, anebo většinu času trávíte sami? Napište nám do nové čtenářské soutěže magazínu i60 své příběhy a postřehy, povídky, glosy. Více o soutěži se dozvíte zde.

 

Můj seniorský život
Hodnocení:
(4.9 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Krásné vyznání.... O mojí maminku se starala do jejích 88 let sestra. Maminka bydlela v domově s peč. službou, sestra si jí brala na víkendy domů, na chalupu, starala se o ní vzorně, přesto že měla manžela po mozkové mrtvici. Nikdy jí nepřestanu být za to vděčná. I Tebe Vlaďko opravdu obdivuji, mamince přeji, aby své dny prožívala v té nejlepší pohodě, zdraví a aby se její přání třeba i vyplnilo...
Helenka Vambleki
Vlaďko, jsem ráda, že jsem Tě poznala a máš můj velký obdiv, že se o maminku tak hezky staráš. Já svou už dlouhoooo nemám a tím pádem nemám možnost jí vrátit, co pro mne v dětství dělala...a měla to tenkrát hodně těžké. Přeji, abyste se spolu navzájem ještě hodně užily.
Eva Balúchová
Vlaďko,všimla sis,že po přečtení tvého článku většina zavzpomínala na své rodiče? I já jsem 2 roky opatrovala tatínka a vím,že je to náročné,ale vůbec mě nenapadlo,že bych to nedělala.Vím,že i ty to bereš jako samozřejmnost a rodina ti to určitě oplatí. Obdivuji maminku,že má ještě chuť letět takovou dálku.Moc bych jí přála,aby se jí to splnilo.
Zuzana Pivcová
Takového vztahu si velmi vážím. Moje maminka takto pečovala o svou značně nemohoucí matku, a to i v době, kdy sama onemocněla rakovinou. Sama si "neužila" vůbec nic. Zemřely obě záhy po sobě. Já jsem nic takového nezažila. Mým kolegům vrstevníkům vlastně často umírali rodiče až teď nebo nedávno, zatímco já je nemám mnoho desetiletí. Velmi záleží na tom, zda člověk chce pro rodiče obětovat svůj další osobní život nebo ho odevzdá do cizí péče. Vy jste se rozhodla za sebe a to je úctyhodné.
Alena Várošová
Milá paní Vlaďko,ti co se starají o nemouhoucího člověka,jak už jsem to někde psala,ti by měli dostat metál.Snad každý kdo má srdce by se takto zachoval na úkor Vašeho volného času se hartusíte tam a zpět.A to si nejedete jenom popovídat, čeká Vás další domácnost.Starý člověk čeká na milé slovo,pohlazení i na ten úsměv nad ten není. Je to moc lidský článek a dala bych jej na první příčku žebříčku.Jenom si jeďte někam odpočinout,potřebujete taky relax.Šest let se takhle obětovat a starat se,to je krásný vztah mezi matkou a dcerou. Já jsem ráda,že mám tu svoji maminku čilou i když začala po 90sádce říkat,že už to není jak to bývalo a pobolívají ji nohy. A koho nebolí v šedesáti???
Soňa Prachfeldová
Vladko máš krásný vztah k mamince, opatruj i své zdravíčko, potřebuješ být silná za vás obě.
Jarmila Komberec Jakubcová
Vladko máš můj velký obdiv za to co pro svou maminku děláš. Tvoje děti v tobě mají příklad a vše se ti vrátí.
Jiří Hudeček
Je to lidský obětavý nejen seniorský život.Moje sestra si také vzala naši maminku domů, když viděla jak by v LDN-ce trpěla.Obdivuji lidi, kteří to dokážou.
Marie Seitlová
Krásně napsaný článek, s láskou k tomu nejdražšímu -k mamince. I já jsem se v důchodu starala o svou maminku, ale bohužel už tu není. Stále na ní vzpomínám. Vám i mamince přeji hodně sil.
Naděžda Špásová
Každý z nás si neseme v sobě radosti i strasti. Máte můj obdiv. *****

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA