Ilustrační foto: pixabay.com

Chmurné úterý se sebevraždou

5. 2. 2016

Můj příběh

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení:

(4.1 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 11.2.2016 16:36

Kdyby mě něčí články děsily, nečetla bych je. Vždycky si můžeme vybrat. Je proto dobře, že jsou tu i články, které ukazují tu lepší tvář Prahy. To ovšem neznamená, že ta druhá neexistuje.

Vladka Steinová 11.2.2016 14:48

Jen namátkou připomenu články p. Nekvasila. Teror v metru, Drogy pro Prahu, Bláznivka v tramvaji, etc. Jakoby toho v TV NOVA a v rádiu nebylo dost, těch šílených zpráv s podtextem navodit hrůzu. V Praze žiji 38 let, předtím na koleji. Kdybych tu nežila, neviděla, nechápala, na základě článků p.Nekvasila bych se Praze vyhnula obloukem a třásla bych se strachy sem jet.

Vladka Steinová 11.2.2016 14:38

"Ono" to umirá i jinde! Pan Nekvasil vybírá morbidní události, které nám zde rád čas od času prezentuje.A děsí lidi!

Lenka Hudečková 11.2.2016 07:53

V Praze to fakt "žije" a taky dost umírá...

Zdenka Jírová 10.2.2016 22:27

Už jsme Vaše příběhy z pražské MHD postrádali. Nezklamal jste,

Marie Magdalena Klosová 10.2.2016 21:57

Miloši,nezklamal jste mě.Proč někdy nevidíme Vaše jméno v komentářích?Určitě by to stálo za to ! mm

Květoslava HOUDKOVÁ 10.2.2016 17:02

Opět negativní blábol - nic jiného u Vás "nevykvasí"

Jarmila Komberec Jakubcová 10.2.2016 16:16

Vaše hororová vyprávění z úkladů pražské části Žižkova mi chyběly.Já bych se tam bála žít. Takže kolonistkou pražskou se asi v dohledné době nestanu.Ale letím za pár dnů do Casablanky, tak tam třeba zažiji nějaké dobrodružství.

Jana Šenbergerová 10.2.2016 15:21

Už jsem se také začínala bát, jestli jste se nestal nevinnou obětí velkoměstské divočiny. Byla by škoda, kdybyste se jí stál zrovna vy, znalec jejích nástrah.

Naděžda Špásová 10.2.2016 09:45

Neříká se tomu taky den blbec? Kolonista se povedl.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková