Ilustrační foto: ingimage.com

V čekárně očního lékaře

30. 1. 2016

Moje próza Můj příběh senioři

Autor: Vlasta Syslová

Hodnocení:

(4.6 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Vlasta Syslová 1.2.2016 11:16

Ale mně je 68, někdo mě krásně omladil. Autorka VS

Zuzana Pivcová 1.2.2016 10:56

Já sedám jen jednou za půl roku na kardiologii v ÚVN a tam se čeká na chodbě. kde jsou lidé různě roztroušeni a na hovory vůbec nedojde. Myslím, že jsem tam ze všech nejmladší a čekáním akorát nervózním. Klidně bych se raději bavila. :-)

Zdenka Jírová 1.2.2016 00:42

Já většinou čekám dlouho u ortopeda. Je nás tam vždy plno a někdy se rozproudí docela zajímavá debata.Já se bavím ráda. Alespoň to čekání rychleji uběhne.

Hana Rypáčková 31.1.2016 20:28

Když někde čekám a nemám knížku, taky si ráda popovídám.Ale je to hanba zdravotnictví , čekat na vyšetření několik hodin.Zajímavé, že to jde i jinak.Objednání na očním většinou funguje, zranění jedou do nemocnice. Taky jsem čekala na ortopedii dlouho, přednostně šli pooperační pacienti, malé děti a nemocní na vozíku.Tak se to protáhlo.Ovšem jiný ortoped má prázdnou čekárnu...

Jarmila Komberec Jakubcová 31.1.2016 19:50

Opravdu zajímavé - s hůlkami nordic walking zítra vyrážím na 5 km ale ne do čekárny nějakého lékaře.

Alena Tollarová 31.1.2016 19:23

Je to pěkné, když se v čekárně rozvine taková pěkná debata a nemluví se jen o nemocech. Moje oční lékařka říká očím očka nebo dokonce očenka. A to se mi lbí.

Eva Mužíková 31.1.2016 18:58

Tak v této čekárně bych se i já cítila dobře. Sice si všude nosím s sebou křížovky, nebo sudoku, ale více mne těší, když lidé spolu komunikují. Mnohdy tuto komunikaci začínám já:))) Hezky napsáno...

Lenka Hudečková 31.1.2016 18:44

zajímavé :-)

Jarmila Komberec Jakubcová 31.1.2016 17:27

Hezky to napsala Helenka Červenka že se stáří nedá posuzovat podle rodného listu.

Alena Várošová 31.1.2016 17:21

Krátký příběh,ale pěkný.Všichni optimisticky naladěni,tak to má být i u starších seniorů.Někdy ti starší se dokáží lépe bavit jak ti mladí.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Můj seniorský den: užívám si hlavně ranní rituál u novin a voňavé kávy

Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže díky inkontinenci to válení v posteli prodlužovat nemůžu a na poslední chvíli, už v křeči, pádím na záchod. Super, stihla jsem to.

Jana Kociánová

Zdeněk (71 let): Je špatné, že po ničem netoužím a chci klid?

Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále vzdělávat, být aktivní. Mám pocit, že si lidé zvykli používat v běžné řeči výrazy z motivačních knih a článků. Kdo se neúčastní, je považován za neúspěšného nýmanda.

Redakce

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka

Vzpomínka na prázdniny před padesáti lety: Nejkrásnější záchod

Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě sledovat, jak tatínek letí po cestě k našemu domu, rozepíná si svršky a utírá zpocené čelo.

Zuzana Zajícová

Rocker v penzi

Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s kapelou hrajeme lidem do skoku, časem profláknuté populární rockové hity.

Jaroslav Čtvrtečka