Ilustrační foto: ingimage.com

V čekárně očního lékaře

30. 1. 2016

Moje próza Můj příběh senioři

Autor: Vlasta Syslová

Hodnocení:

(4.6 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 31.1.2016 17:08

Někteří lidé si udrželi noblesou i v pokročilém věku. Jestli bude paní doktorka tak rychlá, jako je můj očař, tak si toho téměř jistě nevšimne.

Helenka Vambleki 31.1.2016 16:59

Budu se opakovat - stáří není dle rodného listu, věk si určujeme sami v hlavě. Jak vidno z článku, nikdo se necítil tak starý, jak na první pohled vypadal. A když se sešla dobrá parta, hned bylo v čekárně veselo!

Zpět na homepage Zpět na článek

Můj seniorský den: užívám si hlavně ranní rituál u novin a voňavé kávy

Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže díky inkontinenci to válení v posteli prodlužovat nemůžu a na poslední chvíli, už v křeči, pádím na záchod. Super, stihla jsem to.

Jana Kociánová

Zdeněk (71 let): Je špatné, že po ničem netoužím a chci klid?

Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále vzdělávat, být aktivní. Mám pocit, že si lidé zvykli používat v běžné řeči výrazy z motivačních knih a článků. Kdo se neúčastní, je považován za neúspěšného nýmanda.

Redakce

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka

Vzpomínka na prázdniny před padesáti lety: Nejkrásnější záchod

Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě sledovat, jak tatínek letí po cestě k našemu domu, rozepíná si svršky a utírá zpocené čelo.

Zuzana Zajícová

Rocker v penzi

Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s kapelou hrajeme lidem do skoku, časem profláknuté populární rockové hity.

Jaroslav Čtvrtečka