Můj seniorský život: Starobní důchodce jako nadávka
Ilustrační foto: pixabay.com

Můj seniorský život: Starobní důchodce jako nadávka

18. 8. 2020

Jednoho dne jsem obdržela obsílku od Správy sociálního zabezpečení. Měla jsem se dostavit a dodat podklady pro výpočet starobního důchodu.

Zvedl se mi žaludek jak z tohoto odporného výrazu, tak ze skutečnosti, že už je to tady. Jak se na to vůbec někdo může těšit? Možná nějaký zazobaný restituent, ale ten už stejně dávno nedělá a povaluje se někde na rodinném panství v lůně přírody.

Který sprosťák takový výraz vymyslel? Jak si jen mohl dovolit jednoduše označit člověka za starobu? Jak nedůstojné a ponižující! Člověk přeci může být normálně v penzi, na odpočinku, ale ještě ne na věčném, dokonce i v důchodu. Dala jsem si práci a vyhledala na internetu, jak decentně titulují takto potrefené jedince v cizině: Penzioner, Rentiér, Rentner, Pensionato.

Takže to musel formulovat nějaký český zamindrákovaný budižkničema.

U nás doma tento termín funguje jak nadávka. Když mě syn chce vytočit, nazve mě starobním důchodcem.

Pravda, naše společnost úctu ke stáří a ke zkušenostem vůbec nemá. Už s padesátníkem se téměř nikde nepočítá.

Čím je vlastně definovaná staroba? Jistě věkem. Ale v šedesáti je jeden plný energie a druhý troska, která neudrží myšlenku a možná ani stolici.
Na úřadě jsem s opovržením hleděla na úřednice, které vůbec nemůžou za to, že já jsem starobní důchodce.

Ještě s větším opovržením až s nevěřícným úžasem jsem později hleděla na sumu, kterou mi za celoživotní tvrdou dřinu vyměřili. Jen s tou, bez práce, bych brzy toto pojmenování naplnila skutkovou podstatou.

Multikina poskytují starobním důchodcům slevu na představení. Když není nikdo na blízku, koupím si důchodcovský lístek, abych měla aspoň nějakou satisfakci.

Zajímavá situace často nastává při návštěvě výstav. V kase tam sedávají ještě větší „báby“ než já a ty se zpravidla jízlivě zeptají, zda si přeji seniorskou vstupenku. Dovedu si živě představit, jak se v duchu škodolibostí celé tetelí. V takových případech se zachovám podle momentální nálady a tudíž i duševního rozpoložení. Buď rezignuji a vezmu seniorskou nebo se ve mně vzedme vlna ješitnosti a hrdosti: zaplatím dvojnásobek a tetelím se zase já, jak jsem bábu převezla. Pokouším se brát to jako hru, ale nějak se to pokaždé nedaří.

Mohla by to být zajímavá otázka jak pro psychology, tak pro tvůrce úředních termínů.

Sebevědomý a tudíž pravděpodobně aktivní senior by byl přeci pro společnost docela výhra, nebo snad ne?

 

Můj seniorský život
Hodnocení:
(3.7 b. / 40 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Mácha
Pěkná blbost. ČSSZ nikoho nevyzývá, aby se dostavil k vyřízení žádosti o důchod. To je každého věc, kdy on sám, nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele požádá o přiznání starobního či jiného důchodu.
Milan Všímavý
Paní Libuše, máte nízký důchod? To jste se asi v práci nepřetrhla co? Přeji vám, ať si ten váš dlouho užijete, koronavír může všechno změnit.
Eva Braunová
Pani ,co se Vám na tom nelíbí jste důchodce jste. Nenapsala jste,proč máte takový malý důchod a jak to,že jste šla v šedesáti do důchodu, to už se ani dnes nechodí.Mám odpracováno 43roky a jsem celkem spokojená. Říkejta si SENIORKA to je snad lepší.
libuše zemanová
Máte nízký důchod? To jste se asi v práci nepřetrhla co?
Hana Rarasch
Každý má ke starobnímu důchodu jiný "vztah". Znala jsem bohužel několik lidí, kteří se na něj těšili , a osud jim nedopřál si jej užít. Záleží také na povaze práce a vztahu k ní. Lépe se asi bude odcházet udřeným manuálním pracovníkům s monotónní činností, než třeba kadeřnicím, lékařům, učitelům, umělcům a všeobecně profesím tzv. komunikativním. Nevidím nic špatného na tom, když se vášnivý kaktusář těší na neomezený čas na svého koníčka, žena, kde je potřeba spolu vychovávat vnoučata na jejich hlídání, ale prosím nehleďme skrz prsty na ty, kteří mohou a chtějí pracovat i ve vysokém věku, přináší jim to hlavně duševní, a tedy zdravotní pohodu!
Ladislav Strnad
Někomu to fakt vadit může. Taky o sobě neříkám, že jsem starobní důchodce, ale buď že jsem "penzista" nebo "dědek v penzi".
Jindřich Lukes
Zato, že jsem starobní důchodce se nestidim, článek je dle mně dementní.
Růžena Kuželková
Pokud si tato dáma nepopletla číslici věku (že by 72) .-) . Já šla do předčasného důchodu a vůbec toho nelituji. V začátcích jsem se "obírala"vnoučaty,dnes už povyrostli,ale stejně si myslím,že život je fajn.Trochu bouřek pro lepší žití neuškodí.Proto se vážení radujte z každého príma dne.
ivana kosťunová
Ano, to zcela jistě. Ten článek byl vtipný, autorka používala nadsázku a lehkou sebeironii. Je mi líto těch, kteří to nepochopili a pocítili potřebu paní doktorku poučit. Jsem ráda, že článek opět vyšel, a zdravím paní Oppolzerovou.
Marie Faldynová
Pobavili jste mne. Dej Bůh, abychom nemuseli řešit horší starosti, než je libozvučnost označení "starobní důchodce". Patřím k těm, kdo si někdy užívá pravidelný příjem, někdy si přivydělá a někdy jsem v důchodu: celý den podřimuji v křesle a přemýšlím, z čeho jsem tak zničená :-))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.