FOTO: archiv autorky

Příběh na padesát slov: Sekáčové blues

28. 1. 2016

Listuji v sekáči ramínky s tričky. Nejsem sama. Zkušené ruce dychtivě podléhají vábení levné módy. Och, můj prstýnek! volá dáma. Byl tu, na malíčku. Není. Zmizel kdes mezi pofiderním zbožím. Hala ztichla. Kde může být? Růžová košile ho nese. Dáma líbá pleš. Ruce tleskají. Listují ramínky, dál již bez prstýnků.

Moje poezie Moje próza

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(4.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

VANDA Blaškovič 31.1.2016 20:23

Jiřino, proč bych se měla urazit? Určitě nemám důvod. Jen jsi zřejmě přehlédla mou téměř okamžitou omluvu...tak se podívej...:)) Ahoj! Snažím se nenechávat nikde resty a vše nechávat čisté.

Alena Tollarová 31.1.2016 19:56

Děkuji všem, komu se příběh ztraceného a nalezeného prstýnku líbí i nelíbí. Aleno, Vando, proč bych se měla urazit? Nejednou jsem přece sama vyzývala k tomu, abyste mi klidně napsali, co a proč se Vám na mých výtvorech nelíbí. Vždyť jsem nikdy nic nepsala, až tady, na íčku, takže vítám každou odezvu. Věřte, že to není kvůli vašim komentářům - stejně jsem to sem chtěla napsat. Toto je můj poslední příběh na padesát slov.

Alena Várošová 31.1.2016 16:42

Vypadá to,že se po Vandě opičím,ale Sekáčové blues mne vůbec nezaujalo,myslím to upřímně..Máte na víc i s Vašimi nádhernými fotografiemi.

VANDA Blaškovič 31.1.2016 16:37

Aleno, vím že jsi normální a tak se neurazíš, nezanevřeš na mne a nepřestaneš komentovat moje články...:)) když Ti napíši, že jiné kousky míváš lepší, ne sekáčové. Toť jenom můj názor. Ahoj a hezký večer.

Marie Magdalena Klosová 30.1.2016 22:13

Ali,a ještě chci pochválit Tvé Lenivé Labe,stále jsem nepřišla na to,kde se fotky hodnotí.pa mm

Marie Magdalena Klosová 30.1.2016 22:04

Pěkný minipříběh,Ali.Má svou poezii i jiskru.mm

Růžena Antlová 30.1.2016 11:08

do se káče chodím ráda . Vnučky chodí stále v levném značkovém oblečení ze sekáče .

Lenka Hudečková 30.1.2016 07:16

Pěkné, vtipné a výstižné....netuším, zda já bych se někdy vešla s něčím do 50 slov :-)

Olga Štolbová 29.1.2016 23:46

Do sekáčů chodím ráda, ale neumím najít, co by mě vzalo za srdce. Takhle úsporný příběh bych tedy nevymyslela. *****

Jana Šenbergerová 29.1.2016 22:27

I když mě nebaví chodit do sekáčů, pár pěkných kousků jsem tam už také vyhrabala, i pěkný frmol jsem tam zažila, když došlo nové zboží. :-)