Ilustrační foto: pixabay.com

Můj životní příběh: Setkala jsem se s tajemnem

2. 2. 2016

Můj příběh rodina smrt

Autor: Alena Várošová

Hodnocení:

(4.6 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jiří Libánský 3.2.2016 20:29

Tajemno člověka děsí, jako ho děsí vše neznámé. Když by ho poznal, obohatilo by to naopak jeho život o další rovinu. Dál už bych jen opakoval co napsala Zuzana.

Jitka Chodorová 3.2.2016 19:58

Alenko, jsi velmi statečná žena, a prožila jsi asi to nejhorší, co matku může potkat. I mě mrazilo při čtení tvého článku,ale jdeš dál, sice s velkou jizvou na duši, a v tom je tvoje velká síla. Buď štastná s tvojí rodinou.Moc ti to přeji.I oni tě potřebují.

Elena Valeriánová 3.2.2016 19:56

Alenko, na dálku Vás objímám ...

Růžena Antlová 3.2.2016 19:54

Dobře že jste tento článek napsala .Já musela v půlce čtení na chvilku odejít sednout do kuchyně a dočetla jsem ho až jsem se uklidnila . Věřím na tajemno sama jsem za svůj život takové nevysvětlitelné jevy prožila , a prožívám i v tomto období co mi zemřel manžel .

Alena Várošová 3.2.2016 19:47

Milé děvčata, děkuji vám za milé komentáře.Mám opět slzy v očích a statečná je každá žena,která si něco podobného prožije,takže nejsem výjimkou.

Lenka Hudečková 3.2.2016 19:42

Alenko, obdivuji Tě, jsi statečná žena to, že ses dokázala s příběhem svěřit, právě o Tvé statečnosti svědčí. Mrazí mě po celém těle...na dálku Tě objímám a věř, že Kdo v srdci žije, neumírá...

Marie Foltýnová 3.2.2016 19:40

Smutné,velmi smutné.Říká se,že čas všechno zahojí.Ale myslím,že jen zmírní bolest.Rána po ztrátě milovaného člověka se nikdy nezacelí.Je mi to moc líto Alenko a v duch ti tisknu ruku.

Helena Votíková 3.2.2016 19:23

Paní Alenko, cítím s vámi. Dokázala jste o své bolesti napsat, jste velmi, velmi statečná.

Zuzana Pivcová 3.2.2016 19:18

Milá Alenko, jako člověku je mi to v tuto chvíli velmi líto. Z pohledu jednoho lidského života to pro zasažené lidi představuje velkou nespravedlnost. Jsou to chvíle, kdy někteří, kteří do té doby věřili, zavrhnou Boha, že tohle dopustil. Už to, že Vy jste to neudělala, ale svědčí o tom, že "vidíte trochu dál". Víc o tom teď nechci mluvit. Posílám Vám mnoho pozitivních myšlenek jako člověk, který Vás vnímá a rozumí Vám. I v tom, jak se někdy zdánlivě nápadně představujete.

Hana Rypáčková 3.2.2016 19:04

Čtu a asi jsem hodně zesmutněla, Venda se mi začal sápat na klín.Tam mi leží notebook. Vůbec ho nemohu zastavit. Jsi statečná, je to to nejhorší, co může matku postihnout. Mrtví se vracejí, potřebují něco naznačit. potřebují rozloučení.Proto se konají zádušní mše.Uklidní se i pozůstalí. hlavně , že tu jsi pro druhého synka a vnoučka.A s mužem to nesete spolu.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Ztratila jsem syna. Bolest v srdci nikdy neodezní

Nemůže být nic horšího, než když rodič přežije své dítě. Zrůdný střelec z Filozofické fakulty zanechal po svém otřesném řádění 14 vyhaslých životů. A také zoufalé rodiče, kteří už nikdy neuvidí své dítě.

Pavlína Vavříková

Ach, ty krásné dny dětství

Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem pobrukujete „Když jsem já byl tenkrát kluk…“ Já též. I když se občas vyskytl nějaký ten kaz, dětství bylo zlatými časy a dnes už člověk vzpomíná jen na to hezké a milé.

Iveta Markusová

Možná, že není co slavit

Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje rodina mi uspořádala velmi hezkou a důstojnou oslavu. Byla jsem potěšená velmi a vím, že z toho krásného zážitku budu žít ještě dlouho.

Hana Šimková

Anna (81 let): Listopad nesnáším, rodina totiž začíná šílet z Vánoc

Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím i já – je o mě rvačka. Ideální Vánoce by totiž měly být ozdobeny babičkou.

Redakce

Jitka (69 let): Manžel přepsal majetek na děti, teď litujeme

Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na dceru a syna. Souhlasila jsem. Jenže teď máme obavy, že to nebylo dobré rozhodnutí.

Redakce