Zatoulaný doklad

Bezva, Jituško, před spánkem něco optimistického. Naší mladé někdo vrátil peněženku s plným obsahem, kterou si odložila na střechu auta, když do něj ukládala nákup. Ani netuší, kde ji to pak za jízdy sfouklo.

Pěkná vzpomínka se šťastným koncem.

Tak vidíš Jíťo, občas člověka potká i štěstí. V té době ti to tak určitě připadalo. Hezká vzpomínka...*****

Mojí dceři před lety ukradli peněženku i s doklady, občankou kartami ap. Nejhorší bylo, že musela všechny doklady zablokovat, ohlásit ztrátu OP. Bylo to úplné martýrium. To se stalo někdy na podzim. Příští rok na jaře někdo u ní zazvonil a ptal se jí na jméno. Potvrdila mu ho a on - byl to starý pán s pejskem- jí předal značně promáčenou peněženku s jejími doklady, kterou v křoví vyčenichal jeho psík a on byl tak poctivý, že ji přišel vrátit.

Hezké čtení , Jitko.

Jak je vidět, i železnice u nás hodně pokročila. A poctivost lidí? Jsem ráda, že občas platí i dnes. Svědčí o tom i mé případy zapomnětlivosti, když se mi vrátila celá kabelka, kterou jsem nechala v potravinách, a dokonce kamera, zapomenutá v igelitce v metru. Je to už pár let, ale ten radostný pocit z navrácení mě dodnes neopustil. A Tys mi to zrovna dnes připomněla.

Jitrko,krásný příběh.Vzpomínky at již nepříjemné,či radostné se člověku vždy vybaví i po 40 letech.I I tenkrát byli poctiví lidé a ten doklad byl velmi důležitý k zúčtování.Dnes by to bylo snadnějš přes mobil,internetí,ale zase nemusel být doklad.Mohl být někde v odpadkovém koši.5*

Mám husinu z Vašeho příběhu, krásně napsaný...a je hezké, když můžeme vzpomínat na něco, na co jsme třeba zapomněli a pak se nám vybaví vzpomínka díky někomu jinému...Pěkné :-)