Jak jsem se dostala do kamenné laviny

Hanko žasnu a také závidím, tohle je pro mě, na tebe, úplně nový pohled. Myslela jsem, že jen "ty a dětské tábory". Máš můj obdiv, jsi má krevní skupina. Čtu až teď, díky...*****

Já jen tiše závidím. Nikdy jsem netoužila po moři, ale Vaše zážitky bych brala všemi 10.Vzpomínky jsou jedinou hodnotou, kterou nám nikdo nevezme!!!

Hanko, takové zážitky spadají do kategorie těch nezapomenutelných. Napínavě jsi vaše putování popsala. Tu euforii z prvních let svobody cestování mám také v sobě pevně zakořeněnou. Ten strohý plánek, který zmiňuješ, se v mnohém podobá i mým dávným objevným cestám. Hlavně, že návrat domů byl šťastný a se zdravými údy!

Hani, vzkaz od Tvého kolena: "Vše odpuštěno, zážitky potěšily hodně čtenářů".

Pamatuji si, že tu před asi dvěma lety líčila Zoja S. velmi dramatické putování v horách s budoucím manželem a partou. Netušila jsem, že i Tys byla taková odvážná turistka. Moc hezké a upřímné vyprávění.

Hanko, to koukám, jaká jsi dobrodružka. Na takový zážitek se určitě nedá zapomenout, i když s focením to tenkrát nebylo jako dnes. Obrazy z hlavy určitě nezmizí a vyprávění je zajímavé.

Hani, tak tento zážitek Ti závidím. Hezké vyprávění, nevím co na to říká Tvé koleno, ale já Ti za článek a video děkuji.

Hory, jakékoliv, to je nádhera. Po takových výletech se nediv, že koleno občas stávkuje. Jsem na tom podobně, v Julských Alpách jsem si ho strhla. Už se těším do Tater s Hankou Práglovou. :-)

velmi zajímavý článek a video super - 5 hv.

*****