Že i píseň může být politickým nástrojem, to už po několik desetiletí dokazuje americká písničkářka, kytaristka a neúnavná aktivistka za mír a lidská práva Joan Baezová. Folk, pop, rock i blues - to vše lze v její tvorbě slyšet. Přestože zpěvačka je jedním ze symbolů amerického protestního hnutí 60. let, tvrdí, že stále je za co bojovat. Baezová, která byla dlouholetou přítelkyní exprezidenta Václava Havla, oslaví 9. ledna 75. narozeniny.
"Nikdy jsem nebyla snílek, který by si myslel, že svět se změní k lepšímu písničkami. Kdysi jsem natočila dokument, jehož název byl Jen hudba nestačí. A o tom to celé je," řekla kdysi zpěvačka. V roce 1963 se podílela na organizaci pochodu Washingtonem na obranu lidských práv, na kterém s ní píseň We Shall Overcome zpívalo na čtvrt milionu lidí. Podílela se na protiválečných demonstracích, na akcích proti rasismu či odmítala platit daně s tím, že částky jdou na zbrojení.
V druhé polovině 60. let se Baezová zapojila do podpory hnutí proti válce ve Vietnamu. Její exmanžel David Harris (mají spolu syna Gabriela Earla) byl aktivistou a studentským vůdcem a byl vězněn jako odpírač nástupu služby v armádě. Joan tehdy na koncertech vyzývala mladíky, aby pálili povolávací rozkazy a pomáhala blokovat vchody do budov, kde odvody probíhaly. Dostala se za to sama za mříže. V roce 1969 na památném Woodstocku zase strhla publikum písní o nespravedlivě odsouzeném revolucionáři Joe Hillovi.
Československá stopa
Poprask vzbudilo první vystoupení Baezové v bývalém Československu v červnu 1989. Na Bratislavské lyře za bouřlivého potlesku věnovala píseň Chartě 77 a z pódia pozdravila tehdejšího disidenta Havla. Ten měl tajnou policii v patách a aby ho nesebrali, dělal zpěvačce "bedňáka" a nosil kytaru. Když na scénu Baezová pozvala zakázaného písničkáře Ivana Hoffmana, vypnuli jí zvuk. Totéž se opakovalo, když zpívala s Vladimírem Mertou.
Už v roce 1976 protestovala proti pronásledování členů skupiny Plastic People Of The Universe, o dva roky později pak v Londýně uctila 10. výročí okupace Československa. S Havlem měla zpěvačka vřelé vztahy, od památného bratislavského vystoupení se do tuzemska vrátila ještě mnohokrát. V roce 2009 například vystoupila na koncertě, který při oslavách 20 let od sametové revoluce uspořádal Havel. V roce 2012 Baezová v Praze debatovala o lidských právech a podepisovala svoji knihu Můj hlas je dar (Vzpomínky).
Joan Chandos Baezová se narodila 9. ledna 1941 na Staten Islandu ve státě New York jako prostřední ze tří dcer. Matka, Američanka skotského původu, vyučovala divadelní vědu. Otec, původem Mexičan, přednášel fyziku a pracoval pro OSN. Jeho zaměstnání rodinu zavedlo do Bagdádu, Paříže či Ženevy. Dá se říci, že revoluční duch se u mladé Joan projevil už v 16 letech, kdy během branného cvičení odmítla opustit školní budovu. Posléze se zapsala na Bostonskou univerzitu, ale jejím hlavním zájmem byl folk a touha stát se zpěvačkou.
Charismatická žena
Fanoušky si půvabná dívka s indiánskými kadeřemi a ostrými rysy ve tváři podmanila v roce 1959 na folkovém festivalu v Newportu. Své první album (Joan Baez) vydala o rok později. Nedlouho nato se seznámila se začínajícím Bobem Dylanem a pomohla mu nastartovat kariéru. Ten ji ale svým skladatelským talentem brzy zastínil, ani jejich společný život netrval dlouho. Baezová však nikdy nepřestala zpívat jeho písně a vždy patřila k jejich nejlepším interpretkám (například It's All Over Now Baby Blue nebo Farewell, Angelina).
Za svoji kariéru hudebnice vydala přes tři desítky alb. Mezi nejznámější patří Diamonds & Rust (1975), David's Album (1969), ve španělštině natočené Gracias a la Vida (1974) či Dark Chords on a Big Guitar (2003). Zajímavá je i deska Where Are You Now, My Son? (1972), jejíž polovina byla nahrána uprostřed bombardování v Hanoji - v protileteckém krytu na staré piáno. V Česku Baezová naposledy vystoupila v roce 2014, zazpívala si také na desce Happiness of Postmodern Age tuzemské kapely Monkey Business.
Charismatická žena získala za své umělecké i občanské zásluhy řadu ocenění, mimo jiné je držitelkou Řádu čestné legie. Letos v květnu Baezová převzala nejvyšší ocenění organizace na ochranu lidských Amnesty International, cenu Velvyslanec svědomí.
