Retro lyžování

Mám vzpomínky jak přes kopírák, Hanko, díky. Jízda s vlastní kotvou, to bylo něco! Když někdo spadl, často se musel zastavit celý vlek a při opětovném spuštění spadalo pár dalších.

První lyže mi vyrobil dědeček,taky jen řemínky a komisňáky, Ale jezdila jsem, zároveň s klukama!!!!Taky občas vzpomínám na ty ZIMY, co bývaly dřív.

Věřím, že kdybych se nemusela odstěhovat v pubertě do jižních Čech, lyžovala bych dodnes, protože v Podkrkonoší to byla snad otázka cti. Dětské lyžičky s bačkorovým vázáním jsem měla už ve 4 letech. Dnes jsem se dívala na kluziště u Stavovského divadla. S bruslením jsem dopadla stejně jako s lyžováním. Dnes už historické lyže se špičkami máme schované v Týně na chalupě na půdě dodnes. :-)

Jo,jo Hani,to bývalo.I když jsem nikdy pořádně nelyžovala byli jsme se školou na zimním výcviku ve Frýdlantu a tam jsem se učila lyžovat a lyže jsem měla vypůjčené.Běžky jsem potom za vdana měla vlastní,ale měla jsem je asi tak 5x na výšlapu a pak jsem je ještě zánovní i s botama prodala u nás mistrovi pro jeho ženu.

Hani, na všechny ty lyže si pamatuji, ale nikdy jsem vyznavačkou sjezdu nebyla. Běžky, to ano, dokonce i závody. Ale musím přiznat, že jsem nikdy v životě nepoužila vlek, nebyla příležitost a ani snad odvaha...

Pěkné vzpomínky.Mám podobné,i ta fotka mi připomíná "nástup"na svahu na lyžáku v 8.tř.Šlo mi to "jakž takž",ale vždy jsem měla spíš strach než než požitek z jízdy.Definitivně jsem s tím "sekla" ve 30 a vyměnila za běžky.Ty mám ráda dodnes,ale bohužel si jich moc neužiju.Sportu zdar! mm

Sjezdové lyžování šlo vždy mimo mě. Jezdila jsem jen na běžkách, což se mi moc líbilo. Svištět zasněženou krajinou bývalo úchvatné, horší to bylo na ledovce nebo když bylo třeba překonat příliš strmý kopec. Svou první a navíc kuriózní zlomeninu jsem si způsobila skoro na rovince až někdy po padesátce. Sjezdaře obdivuji a zároveň pokládám za šílence. Mě by z kopce na lyžích nedostal nikdo, ani kdyby mi hodně zaplatil. :-)

Hezké vzpomínání, Hanko. To s mým lyžováním to moc slavné nebylo a skončilo definitivně novou (dřevěnou) zlomenou lyží na lyžáku v 8. třídě.

Ahoj, Hanko! To je milé vzpomínání.... Já tedy až tak retro vzpomínky na lyžovačku nemám, i když jsme také lyžovali s našima a ségrama od mala. Spíš si pamatuji na hůlky dole s obrovskými kruhy s řemínky. Ale tu čepičku jsem také měla!...:)) To byla přeci paráda!...:))

vlastní lyže jsem nikdy neměla, na lyžáku na základce jsem nebyla z finančních důvodů a teprve v prváku jsem mohla jet a lyže my půjčili z gymplu - lyžování mne ale nenadchlo a dodnes nebere :-)