Kvůli věku bez milované práce

Milá Hanko, bohužel jste jedna z mnoha, kterým se stalo, že vzhledem k věku se stane v zaměstnání neperspektivním, i když svoji práci vykonával velmi dobře a navíc i třeba s takovým zápalem jako Vy. Setkala jsem se s tím na vlastní kůži také, takže Vás plně chápu s jakými pocity jste odcházela. Já necelé čtyři roky před nástupem do důchodu jsem byla dlouhodobě jako OSVČ v platební neschopnosti a to tak hodně, že jsem neměla i na nájem a musela si krátkodobě půjčit od dcery a vracet ji to až mi přišly peníze na účet. To jsem ale považovala za neúnosné a šla jsem hledat zaměstnání. Ve třech výběrových řízeních na místa, která odpovídala mému vzdělání a praxi jsem uspěla, ale bylo mi naznačeno, že věkem jsem neperspektivní. Nakonec mě přijali v úklidové firmě, kde věk jim nevadil, ale zase se pozastavovali nad tím, proč s vysokou školou jdu uklízet. Pracovala jsem tedy rok a půl jako uklízečka, a a abych si "vydělala" bylo to 48 hodin v týdnu, včetně sobot a především od 17 hod. až bylo uklizeno. To by mi až tak nevadilo, měla jsem pravidelný sice ne velký příjem, ale stačil, abych "dožila" předčasného důchodu s tím nejnižším snížením. Žádná práce mi není cizí a každou považuji za potřebnou. Ale proč Vám to píši. To, že mi bylo dáno najevo, že nejsem perspektivní, jsem zkousla, ale už jsem velmi těžce snášela ponížení a leckdy i opovržení, když jsem uklízela jako vysokoškolačka. Teď už vše za mnou, jsem spokojená důchodkyně s mnoha koníčky a činnostmi, tak jako Vy jsem sama s pejskem a žiji naplno. Loni jsem začala pravidelně s posilováním, protože moji hyperaktivitu už neuspokojovaly dlouhé procházky s pejskem a energii potřebuji někde vybít. Ve fitku se sicce omladina na mne zpočátku koukala s pohledem "vrať se do hrobu", ale netrvalo dlouho a jsem jejich "kámoška" a i ti mladí svalovci na mé "výkony" koukají s obdivem a všichni mi fandí. zrovna dnes jdu podat přihlášku do soutěže "Proměna" a těším se , jak si to s těmi mladými rozdám. Navíc chci ještě tuto aktivitu zúročit, tak se budu hlásit na kurz pro získání certifikátu osobní trenér fitnes, se zaměřením na seniory a dámy 50+. Protože jak se praví ve zdravém těle zdravý duch a co Tě nezabije to Tě posílí. Přeji Vám proto Hanko ještě mnoho spokojených a pěknými zážitky naplněných let.

Dobrý den paní Hanko, moc mě mrzí co jste zažila, já na tom byla stejně a nemyslím si, že je to adekvátní odměna za ty odpracované roky. Ale doba je taková a myslí se hlavně na mladé. Ráda vidím, že jste spokená i bez práce, ale kdyby jste přeci jen dostala chuť pracovat tak můj tip pro Vás je zkusit to v oblasti informací. Já jsem sice z jiného oboru (pedagogika), ale když se ukázalo že jsem pro svoji školu již nepotřebná, bylo toto odvětví jediné kde mi vůbec odpovídali na moje žádosti o práci. Třeba to pomůže i někomu dalšímu a budu moc ráda http://www.pracomat.cz/profese/pracovnik-informaci . Jestli ne a chcete si užívat klidného a zaslouženého života bez práce, přeji Vám jen to nejlepší a spoustu šťastných chvil.

Hanko, nic si z toho nedělejte. Tohle jsem zažila před padesátkou. Já jsem si tu výpověď musela i napsat. Trvalo mi 10 měsíců, než jsem našla práci. Hodně jsem se nabrečela. Myslím, že se to stalo spoustě z nás.

I já mám, bohužel, podobnou zkušenost. O podrobnostech se mi ani teď, po pár letech, nechce psát. Smutné je, že se tak děje i v zahraničních firmách, které se staví proti veškeré diskriminaci vůči svým zaměstnancům (pohlaví, věk, rasa). Jak často, jsme byli seznamováni s procenty, jak dobře požadovaná kritéria splňujeme.

Já jsem se k mé radosti s tímto přístupem nesetkala, naopak, přesluhovala jsem a poslední rok jsem byla z funkce vedoucí vychovatelky přeřazena do funkce etopeda, která byla v našem ústavu nově zřízena.. Bylo potřeba ji tzv. rozjet a tak jsem ještě využila svých dlouholetých zkušeností z práce s obtížně vychovatelnými dětmi. Takový přístup, jako ten Váš by se mne také velmi dotkl, rozumím Vám.

I já mohu říct, že tento problém cítím jako celkem aktuální. Jsem ve vojenském archivu už takřka 26 let. Dnes už nehraje roli, jestli jsem archiv zastupovala na mezinárodní scéně a zpřístupnila množství materiálů a vyřídila kvanta žádostí. Ti dnešní mladí kolegové už to ani nevědí. Máme dvě kolegyně na mateřské a na jejich místě jsou dočasně 2 mladí s vědomím, že je to na dobu určitou. Až se matky budou chtít vrátit, musí tito mladí odejít. Jak myslíte, že se na nás budou, na mě a další kolegyňku v mém věku, tvářit, že jim neuvolníme místo? Vím, že nás ředitel nemůže bezdůvodně propustit, ale atmosféra to rozhodně nebude přátelská.

Dobrý den paní Hanko. Představte si, že jsem se s tímto postojem setkala, když mi bylo něco málo přes čtyřicet. Pracovala jsem jako průvodkyně u italské CK, když majitel z Itálie oznámil v kanceláři v Praze, že "vymění" všechny starší průvodkyně nad 40let za mladá děvčata. A taky se tak stalo. Mladým děvčatům "narostly ramena", o výklad se nestaraly, přesvědčené, že budou mít i tak úspěch. Pak začaly chodit stížnosti klientů jedna za druhou a majitel dostal strach, že ztratí všechnu klientelu a kajícně se k nám starším vrátil.

Paní Hanko, nás takhle vyhodila mladá vedoucí celé oddělení, protože už nám nebylo 28 let jako jí. Kvůli věku jsem si zažila mnohé útrapy a při hledání nové práce ani nemluvě. Napsala jsem o tom i článek sem do I60 s názvem Nová práce. Je to nesmírně ponižující, když na vás koukají jak na prašivou jen proto, že vám není 20 let. Naštěstí i já mohu o sobě říci, že mám ráda život a umím se radovat ze všeho, co mi život nabízí a taky díky své svérázné a dobrodružné povaze se umím naštěstí dostat ze všeho. Nebo by se taky dalo říct, že se dokážu protloukat životem. Přeji vám stále radosti a pozitivní postoj i nadále.

I nová paní ředitelka bude jednou v seniorském věku a kdo ví, co jí čeká. Možná si na své jednání i vzpomene. Nezůstávejte doma jen se svým pejskem, najděte si jinou aktivitu. Vy na to máte!

Než nastoupila naše ředitelka do své funkce, byla mladá, plná síly, energie a razila také heslo zbavit se starých. Tehdy jsem ještě měla daleko do důchodového věku. Když jsem se však k němu blížila, bylo mi navrženo, abych odešla do předčasného důchodu. Tehdy jsem se vzepřela s tím, že odejdu, až vyprší můj čas a nezůstanu ani o hodinu déle, kdyby prosili. Prosili mockrát, ale já své slovo dodržela. V důchodu je mi dobře. Na málo peněz jsem byla zvyklá, takže mi neschází.