Ilustrační foto: pixabay.com

Veselé momentky ze života (nejen) studentského

25. 12. 2015

studium vzpomínky

Autor: Michaela Přibová

Hodnocení:

(4.6 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marcela Pivcová 29.12.2015 12:54

Paní Míšo, k Vašemu úsměvnému vyprávění přidám alespoň dva výroky mých žáčků při hudební výchově. Na otázku: Kterou operu napsal Smetana první v pořadí zazněla odpověď: Daliboři v Čechách a na výzvu: kterou písničku si zopakujeme? padl návrh: Na tom bolševickým mostku.. /co by asi na to řekli v jihočeském Bošilci?/.

Hana Rypáčková 27.12.2015 20:44

Příště budu taky pozorovat v tramvaji okolí, dobrý tip. Ale z klesajících hlav mám bobky, zvláště v autobusu.

Michaela Přibová 27.12.2015 09:33

Děkuji vám všem za milé komentáře.

Hana Šorejsová 27.12.2015 09:23

Míšo, vtipné a připomíná mi to často mé cestování a co slýchávám, díky.

Lenka Hudečková 27.12.2015 07:59

Pěkné, vtipné, hezky napsané :-)

Lidmila Nejedlá 27.12.2015 00:48

Míšo, hezké postřehy.

Naděžda Špásová 26.12.2015 19:48

Vtipné a hezké. Zajímavé je ilustrační foto, protože na stanici IPP jsem také vystupovala a nad ní byl náš intr. Je fakt, že to bylo koncem 4. ročníku 1974.

Libor Farský 26.12.2015 19:05

Míšo, mám velkou radost !

Zuzana Pivcová 26.12.2015 19:01

To je, Míšo, dobře, že ses přidala k Liborovi. Pobavila jsem se. Doufám, že ještě něco obdobného napíšeš a zapojí se i další.

Zpět na homepage Zpět na článek

Moje životní křižovatka

Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla jsem ctižádostivá, vyrůstala jsem v nepříznivých rodinných podmínkách.

Věra Ježková

Učení je mučení. Většina Čechů se nehrne do sebevzdělávání

Vyučit se nebo vystudovat, najít si slušnou práci a tím to končí. Takový býval dříve přístup ke vzdělání, k seberozvoji. Nyní je doba tak rychlá, že se člověk často musí učit nové věci celý život. Mnohdy i ve vysokém věku.

Vratislava Hofmanová, redakce

Zápisník starého muže: Slovo a co skutečně znamená

Zima se blíží, vybavují se vzpomínky na teplé moře a prosluněné pláže. Taková hodně dlouhá pláž byla od hotelu oddělena cestou. O 5 km dále měla být další osada s hotely.

Zdeněk Folvarčný

Hříchy mládí: Maturita

Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a buchty, mazánci papali a zkoukli nějaké švédské časopisy plné artistických poloh, protože Jan chtěl k maturitě umět alespoň něco. To je na dlouho zbavilo schopnosti matematicko-fyzikálního usebrání.

Jan Podešva

Hříchy mládí: Dokonalý průšvihář

Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v krámě, sestry ve škole, a tak dopoledne jsem pobýval doma sám. Seděl jsem na pohodlném nočníku, vedle stolička, na ní hrneček čaje a chleba a krabice hraček. A právě tady začala serie válečných průšvihů.

František Schmíd