Slaví Židé Vánoce?
Ilustrační foto: pixabay.com

Slaví Židé Vánoce?

23. 12. 2020

Když se venku tiše snáší sníh a lidé spěchají blátivými ulicemi, aby ještě rychle obstarali nějaké dárky pro své nejbližší, kdy doma celá rodina zdobí vánoční stromeček a kapři nebo husy se musejí nedobrovolně rozloučit se životem kvůli slavnostní večeři, zůstáváme my, Židé, zdánlivě stranou.

My totiž narození Ježíše neoslavujeme. Ježíš pro nás není Syn boží, ani Spasitel. Ježíš je pro nás obyčejný Žid, jímž byl tak jako já nebo všichni ostatní. Možná, že byl reformátorem, kterému šlo chrámové kněžstvo trochu na nervy a který viděl, že kněží neslouží ani tak Bohu jako sami sobě. Tak trochu jako Mistr Jan Hus či Martin Luther.

Ježíš byl bohabojný Žid, jenž ani v "revolučním" kázání na hoře neříkal nic revolučního. Připomínal pouze základní etickou myšlenku židovství - "miluj bližního svého jako sama sebe". Tato Ježíšova slova pocházejí z Tóry. Jestliže antisemité a odpůrci židovství touto větou dokazují rozdíl mezi židovstvím a křesťanstvím, jestliže zdůrazňují, že Bůh Starého zákona je pomstychtivý, zatímco Bůh Nového zákona je láskyplný, nemají pravdu.

Neslavíme Vánoce, poněvadž Ježíš podle nás nesplňuje jeden důležitý prvek - Ježíš není Mesiáš, na kterého toužebně čekáme. On pro nás není Spasitelem, za nějž jej považují křesťané. Naše knihy hovoří zcela jasně, kdy Mesiáš přijde.V  knihách se píše o poslední bitvě, o  Armagedonu. Mesiáš znovu vystaví beit ha-mikdaš, židovskou svatyni, třetí jeruzalémský Chrám, I o tom si můžeme nechat snít. Prozatím se na Chrámové hoře v Jeruzalémě lesknou kupole Skalního dómu a mešity Al-Aksa. A vypadá to, že ještě dlouho budou.

Ježíš Mesiášem? Pro nás ne. Proto neslavíme Vánoce. Ale rádi vyprávíme vtípky o Ježíši-Mesiáši. Tolik jsme trpěli pod křížem, znamením jeho utrpení. Církev má na svědomí životy mnoha milionů Židů.

Abych toto trochu smutné vyprávění odlehčila, v mé rodině se traduje tato anekdota:

Žid spěchá s pláčem do synagogy. Tam naříká a neustále pláče, bije se v prsa, rve si vlasy a neustále volá "Bože, můj syn se nechal pokřtít, stal se křesťanem". Náhle uslyší temný, plačtivý a zoufalý hlas shůry. "Můj syn také", A cos udělal? ptá se zoufalý Žid zoufalého Boha. A opět zazní hlas Boží "Napsal jsem Nový zákon".

Židé tedy Vánoce neslaví. Nicméně židovské děti nemusí těm druhým závidět. My Židé máme podobnou slavnost. Je tišší, méně pompézní, ale přesto důstojná a nechybí na ní dárky pro nejmenší. O této slavnosti jsem již psala v předcházejícím článku o Chanuce.

O tom, co dělají Židé o Silvestru a Novém roce, se zmíním v dalším pokračování ze života Židů a jejich zvyků. Přeji všem íčkařům i neíčkařům veselé a krásné Vánoce v míru a pohodě.

 

 

Náboženství Vánoce Židé
Hodnocení:
(4.8 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Seitlová
Děkuji za zajímavý článek, vloni jsem navštívila Izrael. Je to doplnění mé cesty.
Jarmila Komberec Jakubcová
Děkuji všem za reakci, i v Izraeli se slaví Vánoce a když tak ne jako symbol náboženství, tak jako symbol zimy. Je velký rozdíl mezi sekulárním Židem a ortodoxním.Výklady Tóry přísluší rabínům a ani oni nemají jednotný názor na Ježíše Krista. Židé jeho osobu vnímají spíše jako reformátora církve. Názory pana Halíka jsou velmi přínosné pro pochopení vztahu k Bohu a lidem.
Zdenka Jírová
Nemám ráda spory křesťanů s Židy, protože jsou zbytečné. V podstatě ani není 100% dokázano, zda Ježíš, kterého Bible popisuje, skutečně žil. Vše, co o něm bylo napsáno, je tzv. z druhé ruky a písemnosti byly napsány až několik století po jeho údajné smrti. Dokonce se píše, že existovalo několik"mesiášů", kteří šířili křesťanství. Já bych s dohady počkala, až co objeví archeologové a neničila si krásný lidový zvyk oslavit návrat slunce hezkým zvykem Vánoc. archeologové
Michaela Přibová
Vážená paní Jakubcová, se zájmem jsem si přečetla váš článek, i když upřímně řečeno, tento pohled znám z knihy Paula Spiegela Kdo jsou Židé. Jelikož mne určitý názor donutil k zamyšlení, chtěla bych se zeptat vás, neboť vaše názory s výše uvedeným autorem jsou totožné. Tak tedy dovolte první otázku. Přirovnat Ježíše k Husovi a Lutherovi? Vždyť Hus sám před koncilem zdůrazňuje autoritu a jediného soudce samotného Krista. Jak může být tedy jemu roven? Luther se před církevní tribunál nedostavil, ač proklet a kacířován. "Zařadil zpátečku", leckteré radikální myšlenky opustil, aniž je však už mohl vzít zpátky. Později hlásá pokojnou cestu a pasivní odpor. (Snad jen v tomto vidím spojitost s Kristem). Reaguji dále na třetí odstavec. ...Ježíšova slova pocházejí z Tóry. Dovoluji si vám citovat Tomáše Halíka z knihy Vzdáleným nablízku: Sérií starozákonních smluv Bůh zavazuje Izrael i sám sebe. Ježíš uzavírá novou smlouvu, která už není postavena na právu, nýbrž na lásce: Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás. To je Ježíšovo jediné "přikázání", zcela vybočující ze systému příkazů a zákazů, striktního oddělování "čistého" od "nečistého". Dovolila bych si souhlasit s panem Halíkem. V čem se tedy mýlím? Děkuji vám.
ivana kosťunová
zase jsem o něco poučenější
Jarmila Komberec Jakubcová
Já osobně jsem Židovka pouze sekulární.Výklad Vánoc, který jsem popsala ze z pohledu judaistického náboženství. A tak budu mít k večeři kapra se salátem, stromeček a dárečky.Jen ta víra v Ježíška tam nebude.
Libor Farský
Děkuji Jarmilce i Vladce, nemám dostatečné humanitní vzdělání a s potěšením si je postupně doplňuji.
Vladka Steinová
P.S.Pokud by někdo chtěl ještě přečíst můj článek o Chanuce r. 5 775, byl publikován dne 14.12.2014. Děkuji.
Vladka Steinová
Ježíš není spasitel Židů, ale Židé si vše "vynahradí" při chanuce, svátku zázraku světel. Kořeny dnešních Vánoc sahají až do dob pohanských, do oslav zimního slunovratu.Ve starém Římě se nakonec ustálily na 25.prosinec.Toto datum zvolil r. 274 n.l. císař Aurelián .Je doloženo mnoha badateli, že před Nicejským koncilem v r. 325 n.l.se Vánoce neslavily.První zmínku o dni narození Ježíše máme teprve u Jana Zlatoústého (374-407) a ten ho datuje na 20.prosinec. V Římě se poprvé Vánoce slavily v r. 365. n.l. První kresťané neslavili žádný den jako památku Ježíšova narození. Pojem Vánoce je odvozen z faktu, že pohané v době, kdy jsou noci velmi dlouhé, slavili k poctě boha Slunce tzv.veliké posvěcené svaté noci.Teprve církev pak dala pohanským nocem křesťanský význam.Na dobu posvátných nocí 25.prosinec ustanovila slavnost narození Krista.
Zuzana Pivcová
Někomu, pardon.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.