Úder údernice

Já jen doufám, že nám současný černý humor pana Nekvasila nebude za čas připadat jako idylka.

Pane Nekvasil, tentokrát jste mě pobavil svým černým humorem, ale bohužel, nešlo o nadsázku. Mám podobné pocity, když jdu večer z divadla a to je ve středu města a není to Praha.Pevně svírám divadelní kabelku, kde mám sice jen pár nezbytných korun a mobil a klíče, když míjím hloučky "nepřizpůsobivých" občanů. zejména těch mladších, kteří se teprve zaučují.U nás bývá večerka už po 20 hodině.

Znovu se mi rozbouřil kašel a už jsem na tom byla tak hezky. Praha se mi líbí a moc, ovšem díky Vašim výstrahám se stěhovat nebudu, zůstávám na venkově.

Tak na té Marjánce jsem byla a dávala jsem si sakra majzla, abych stihla matičku Prahu opustit před začátkem stanného práva. Ale jinak mi připadá, že tou praštěnou důchodkyní budu asi já, protože jinak bych to nečetla. Fakt. A přitom jsem už podle názvu věděla ...

Tak už nebudeme jen říkat, že je v Praze blaze, ale draze? Ale taky, že je tam jak v Bronxu v minulém století. Raději bych brala tu prvorepublikovou Prahu. Tentokrát jsem si Váš článek přečetla ráda, jen doufám, že je v něm přece jen trocha nadsázky.

Svébytná připomínka výročí a neotřelý pohled na pražskou realitu.