Jak jsem vstoupil dvakrát do jedné řeky

Jako "pražské dítě" jsem se na kole naučila až u babičky na venkově. Pak pauza a znovu na kolo až kvůli svým dětem: "Kam jdeš?" - "Ven, do ulice". No, samozřejmě , že tam nebyly = sednout na kolo a někde je sehnat. Pak zase pauza až do mých 70. naroz. = koupila jsem si kolo/trojkol-ku. Rekordy km už se mne netýkají, ale např. být celé odpoledne na naší nové cyklostezce - rovina, podél Labe) je vítaný, zdravý pohyb i odpočinek. (Asi "zoufalstvím"= bez lékaře mne opustila i začínající artroza kolena!)

Jste borec, pane Zdendo. Kolečkům ZDAR! A měl jste moc pěkné fotky v soutěži.

Pěkný článek, na kole jezdím velmi často, je to můj věrný přítel. Bez něj si to již nedovede představit. Dnes byl krásný den, také jsem ho prožila odpoledne na kole.

No to se nedivím, bylo téměř léto a ten stoupák....Narazila jsem na vaše jméno, když mi vnuk ukázal knihu na referát.Jaký byl konec války a tam jste autorovi ukázal z kroniky zápis o pochodu smrti a hrobech u Loučimi...Tak mi to seplo.

Děkuji vám všem za povzbudivé komentáře. Ten fejeton jsem napsal pro povzbuzení všem, kdo se ještě rozmýšlejí začít se pohybovat trochu víc, než jen nejnutnějším způsobem a to nejen na kole. Jde to i v našem věku, samozřejmě pokud někdo nemá nějaké zdravotní problémy, které jej omezují. Dneska (neděle 8.11.) jsem jel od nás na šumavský Prenet, do kopce ze Zelené Lhoty jsem kolo ze 70ti % tlačil a nahoře (984 metrů) jsem šátek pod přilbou mohl ždímat, ale celá cesta (48 km) v tom nádherném slunném odpoledni stála za to! Jsem zvědavý na zážitek paní Soni, na kostelík se dívám z okna. Díky ještě jednou.

Je to paráda, ale nesmíte s sebou švihnout.Už jsem obdivovala vaši cestu do Nýrska.Přeji hodně kilometrů a krásných výhledů.

Pane Huspeku, jste moc dobrý, když vyšlapete ten šílený kopec na Klatovy. Na opačnou stranu je to lepší Přede dvěmi lety jsem dělala okruk kol Kdyně někde horem a vyjela v Chodské Lhotě a byla to makačka. A co se přihodilo u kostelíka v Loučimi , popíšu příště .

Právě jsem jedním uchem vyslechla ve zprávách, že v Úvalně zavedli službu "bike sharing". Tzn. že je k dispozici kolo komukoliv, kdo ho potřebuje. Kolo si můžete za mírný poplatek půjčit i jinde, třeba v Olomouci. Sama jsem si pořídila nové kolo než jsem odešla do důchodu, protože staré mi ukradli. Díky tomu mám lepší, s přehazovačkou. Pavel si koupil kolo hned, když se přistěhoval. Oba nás umírněná cyklistika moc baví, i když je to tady samý kopec. Proto sdílím vaše nadšení a přeji vám mnoho šťastných kilometrů.

Na kole jezdím od dětství. Nejvíce km, které jsem ujela na jeden zátah bylo 64. To bylo v mládí. Dnes nikam nespěchám, jezdím tak, abych se mohla rozhlížet kolem sebe. Co kdybych na stezce potkala pana Huspeka. Nerada bych Vás, pane Huspeku, minula bez pozdravu.

Málo jste ztratil a hodně získal. Rozhodující je už Váš vlastní pocit, že se cítíte dobře.