Moje nová práce aneb
Svět patří těm, co se...

Moje nová práce aneb
Svět patří těm, co se...

29. 10. 2015

Po roce a půl stráveném na Úřadu práce mě konečně pozvala jedna cestovní agentura na pohovor, kde jsem se ucházela o místo Senior dispečera. Požadovali anglický jazyk, další vítán.

To zní dobře, řekla jsem si, živá a zajímavá práce. Tu zrovna marně dlouho hledám.

Nedávno jsem zaslechla rozhovor dvou slečen při nástupu do autobusu. Jedna slečna povídá druhé: „Pusť tu starší paní před tebe.“ (Nemyslela tím mne). „Starší mají přednost,“ dodala. Načež druhá odvětila: „Víš, že se říká, starší mají přednost, ale mládí má zelenou.“ A obě se zasmály svému povedenému vtipu.

A tak jsem si řekla, že zrovna já jsem dostala přednost. Srdnatě jsem vykročila na pohovor. Uvítala mne pohledná, mladá žena do třiceti let s vlasy pod zadek, profesionálním úsměvem a titulem DIS. Distingovaná, inteligentní slečna.

„Tak vy jste se hlásila na místo Výpravčí tour,“ spletla pozici hned v úvodu a začala popisovat, co práce Výpravčí tour znamená. Práce mi připadala zajímavá, tak jsem mlčela.

Pak jsem se měla představit v angličtině a slečna pravila: „Přijďte příští týden v ten a ten den na dvě hodiny a uvidíte, jak se vám to bude líbit.“

Ve stanovený den jsem dostala třiadvacetiletou dívku na moje zaučení, která se během dne podřekla, že o stejné místo se uchází pětačtyřicetiletá žena, ale že ji tam vedoucí nechce. Následoval druhý zkušební den, po dvou hodinách mi slečna DIS oznámila, ať se vrátím k ní do kanceláře.

„Berete to?"

„Ano," kývám s radostí hlavou.

„Tak mi dejte občanku a zdravotní průkaz, do týdne s vámi sepíši pracovní smlouvu a nastoupíte příští týden."

Celá šťastná se vracím domů.

Začátkem následujícího týdne otvírám svůj mail, abych nic nepropásla, kdyby po mě cestovní agentura snad něco potřebovala. Jeden mail došel, čtu ho a nevěřím svým očím: Dali jsme přednost vhodnějšímu uchazeči…

Inu, jak hlásal Charles Bukowski: Svět patří těm, co se neposerou.

Já se z jejího nečestného chování taky neposeru. Takže svět patří i mě. Nebo ne?

Já totiž Charlesi Bukowskému, moji milí lidičky na Íčku, pevně věřím.

Můj příběh práce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Balúchová
Ingrid,jsem taky ráda,že tě vidím,pozdravuj sestru.Pěkný,vtipný článek.Informuj nás jak pokračuje hledání práce.Hodně štěstí.
Ingrid Hřebíčková
Děvčata, děkuji všem za váš příspěvek. Moc jsem vám vděčná za podporu. Aby toho nebylo málo, tak ještě k tomu dočasně nemáme s Míšou doma funkční počítač. Tak jsme na íčku sporadicky. Ale Míša jede do Plzně, jedu s ní, tak se tam určitě s některou z vás uvidíme. Moc se těšíme. Zuzko, tebe by vzali všude s otevřenou náručí, s tvými schopnosti.Moc si tě obě vážíme.
Lidmila Nejedlá
Ahoj Inko, kde jsi se nám toulala? Máš pravdu, je potřeba se z nezdarů nepo....však práci najdeš a budeš ráda, že nemusíš spolupracovat s takovými neetickými břídily. Držím palce.
Zdenka Jírová
Já jsem asi měla štěstí, že jsem "dříve narozená" a tak jsem v pohodě strávila svůj pracovní život na jediném pracovišti vyjma několika měsíčního pobytu na přiděleném pomaturitním umístění. Pracovala jsem 40let ve zdravotnictví, vystudovala dvouletou školu, abych získala atestaci, jezdila jsem pravidelně na odborná školení a v práci jsem postoupila na vedoucí laborantku. V práci si mne vážili, znali mou práci.Byli jsme dobrý pracovní kolektiv, s některými spolupracovnicemi se úzce přátelím dodnes.Nebylo zas všechno tak špatné, co se o minulém režimu říká.Nebyla jsem nikdy v žádné straně a ani jsem neměl a žádnou "tlačenku".
Květoslava HOUDKOVÁ
Mohu mluvit o pracovním štěstí. Vždy - až do svého odchodu do důchodu jsem práci měla a dokonce i bez delšího dojíždění. Též v důchodu jsem našla brigádu - administrativu, jen o ulici dál, než jsem bydlela - hezké roky, kolegové sympatičtí. Pak to skončilo - ne mojí vinou, ale firma se přestěhovala dost daleko a já pak změnila i trvalé bydliště.
Zuzana Pivcová
Jsem ráda, Inko, že Tě tu zase vidím. Zkušenost je to hloupá, ale věř, že kdybych nepracovala na místě, kde jsem už 25 let, tak dnes už by mě nikam nevzali, možná ještě do Alberta doplňovat zboží. Ty se neztratíš.
Soňa Prachfeldová
Ingrid, jasně že patří i Tobě. Je to hajzlovství, bohužel s podrazy se člověk potká, osobně to člověka sebere. Tak ať už se Ti to nestane, držím palce-
Jarmila Komberec Jakubcová
Asi je to v dnešní době všude stejné. O slušném pracovním místě nerozhodují schopnosti ale známosti.Ostatně ono to bývalo i dřív jen ne v takové míře.Proto raději si šéfuji sama a moje spolupracovnice jsou bývalé kolegyně z bývalé práce.Jsme dobrý kolektiv a víme, že musíme pracovat co nejlépe aby nás mladší "nedostaly". I v 70letech lze slušně podnikat a mít dostatek zakázek
Alena Várošová
Ingrit, v dnešní době je to nevhodné chování a doslova sprosťárna.Dají Vám naději a dopředu vědí,že Vás nechtějí.Mám ráda čestné jednání i když je to někdy kruté.Samozřejmě mohla slečna říct Vás zrovna nepotřebujeme.Nezažila jsem to,ale vím jak to chodí.Dělají konkurzy a dopředu už mají jistou známou osobu vybranou..Takže je to podle mne šaškárna. Nic si z toho nedělejte,příště se na Vás usměje štěstí,přála bych Vám to ze srdce.
Jana Šenbergerová
Sama takovou zkušenost nemám, ale vím, že podobně jsou na tom i mladší ročníky. Žádný smysl pro fair play. Pěkně jste nám svou zkušenost vylíčila. Bez hořkosti, s vtipem a nadhledem.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA