Moje nová práce aneb
Svět patří těm, co se...

Ingrid,jsem taky ráda,že tě vidím,pozdravuj sestru.Pěkný,vtipný článek.Informuj nás jak pokračuje hledání práce.Hodně štěstí.

Děvčata, děkuji všem za váš příspěvek. Moc jsem vám vděčná za podporu. Aby toho nebylo málo, tak ještě k tomu dočasně nemáme s Míšou doma funkční počítač. Tak jsme na íčku sporadicky. Ale Míša jede do Plzně, jedu s ní, tak se tam určitě s některou z vás uvidíme. Moc se těšíme. Zuzko, tebe by vzali všude s otevřenou náručí, s tvými schopnosti.Moc si tě obě vážíme.

Ahoj Inko, kde jsi se nám toulala? Máš pravdu, je potřeba se z nezdarů nepo....však práci najdeš a budeš ráda, že nemusíš spolupracovat s takovými neetickými břídily. Držím palce.

Já jsem asi měla štěstí, že jsem "dříve narozená" a tak jsem v pohodě strávila svůj pracovní život na jediném pracovišti vyjma několika měsíčního pobytu na přiděleném pomaturitním umístění. Pracovala jsem 40let ve zdravotnictví, vystudovala dvouletou školu, abych získala atestaci, jezdila jsem pravidelně na odborná školení a v práci jsem postoupila na vedoucí laborantku. V práci si mne vážili, znali mou práci.Byli jsme dobrý pracovní kolektiv, s některými spolupracovnicemi se úzce přátelím dodnes.Nebylo zas všechno tak špatné, co se o minulém režimu říká.Nebyla jsem nikdy v žádné straně a ani jsem neměl a žádnou "tlačenku".

Mohu mluvit o pracovním štěstí. Vždy - až do svého odchodu do důchodu jsem práci měla a dokonce i bez delšího dojíždění. Též v důchodu jsem našla brigádu - administrativu, jen o ulici dál, než jsem bydlela - hezké roky, kolegové sympatičtí. Pak to skončilo - ne mojí vinou, ale firma se přestěhovala dost daleko a já pak změnila i trvalé bydliště.

Jsem ráda, Inko, že Tě tu zase vidím. Zkušenost je to hloupá, ale věř, že kdybych nepracovala na místě, kde jsem už 25 let, tak dnes už by mě nikam nevzali, možná ještě do Alberta doplňovat zboží. Ty se neztratíš.

Ingrid, jasně že patří i Tobě. Je to hajzlovství, bohužel s podrazy se člověk potká, osobně to člověka sebere. Tak ať už se Ti to nestane, držím palce-

Asi je to v dnešní době všude stejné. O slušném pracovním místě nerozhodují schopnosti ale známosti.Ostatně ono to bývalo i dřív jen ne v takové míře.Proto raději si šéfuji sama a moje spolupracovnice jsou bývalé kolegyně z bývalé práce.Jsme dobrý kolektiv a víme, že musíme pracovat co nejlépe aby nás mladší "nedostaly". I v 70letech lze slušně podnikat a mít dostatek zakázek

Ingrit, v dnešní době je to nevhodné chování a doslova sprosťárna.Dají Vám naději a dopředu vědí,že Vás nechtějí.Mám ráda čestné jednání i když je to někdy kruté.Samozřejmě mohla slečna říct Vás zrovna nepotřebujeme.Nezažila jsem to,ale vím jak to chodí.Dělají konkurzy a dopředu už mají jistou známou osobu vybranou..Takže je to podle mne šaškárna. Nic si z toho nedělejte,příště se na Vás usměje štěstí,přála bych Vám to ze srdce.

Sama takovou zkušenost nemám, ale vím, že podobně jsou na tom i mladší ročníky. Žádný smysl pro fair play. Pěkně jste nám svou zkušenost vylíčila. Bez hořkosti, s vtipem a nadhledem.