Nebojte, nehodlám Vám popisovat samotný úkon či okolnosti, které mne vedly k operaci šedého zákalu! Poslechněte si, jak příjemně jsem trávila čekání :)
Ráno jsem na oční dorazila jako první. Dlouho jsem sama nebyla. Sedl si ke mně postarší hubeňour. Očividně byl nervózní. Poposedával na lavičce, neustále hrabal v igelitce, vytahoval a rozkládal lékařské zprávy, aby je vzápětí zas skládal a cpal zpět do tašky. A huba mu jela, že manželka už tady byla, že jí ta čočka v oku pálí, že to reklamovala, že doktorka jí to přeměřila a řekla, že je to v pořádku...
A hubu nezavřel a stále mlel jedno a to samé. Mlčela jsem. Nabídl mi cigaretu, ale odmítla jsem, tak šel kouřit ven sám. Ani ne za minutu byl zpět a znova začal jako kafemlejnek dokolečka o manželčině čočce a přidal i druhé téma, že se tu věci nechávají ve skřínce, ale nezamyká se a jen doufá, že mu tu bundu nikdo neukrade. I druhé téma opakoval desetkrát.
Po nekonečné čtvrthodině se začali trousit další pacienti a byli jsme vpuštěni do čekárny. Já doufala, že se toho podivného upovídaného skřeta konečně zbavím. Ó jak jsem se spletla. "Kecal" kecal a svým opakováním každé věty desetkrát otravoval i všechen personál a nejednou jsem z vyšetřovny slyšela sestru, jak ho napomíná, aby nemluvil a nehýbal se, aby mu mohla změřit nitrooční tlak.
Pokaždé, když vyšel od sestry, znova si mě v čekárně našel a zase si ke mně sedl a hučel jak piliňák. Když nám nakapali do očí, sdělil mi, že ho to škrábe. Použila jsem starý vtip, že mu asi do oka padla nějaká ženská a nezula se. To jsem mu teda nahrála. „Ano, to jste byla vy, padla jste mi do oka, jen jsem ráno přišel.“ Zopakováno desetkrát! Panenko skákavá, zač mne trestáš?
Po operačním výkonu se odpočívá v pohodlných křeslech. Předstírala jsem spánek, abych se ho aspoň na chvíli střepala. Konečně po dvou hodinách dostávám lékařskou zprávu a jsem propuštěná.
Už se nemůžu dočkat operace druhého oka naplánované za měsíc. Jdeme na ni s „Kecalem“ ve stejný den!
