O ženách a mužích: Tah dámou
aneb Aplikace cirkulace buzerace

Libore, školní příběhy si vždycky ráda přečtu, zvláště, když jsou pravdivě a poutavě napsané - a to Ty opravdu dovedeš. Vždy si při čtení vzpomenu na podobné situace v kdysi "své" škole. Šikana učitelů bohužel byla, asi dost často, to záleželo na vedení školy. Ředitel také mnohdy své podřízené "neměřil stejným metrem" a proti takovému člověku byla každá partie předem prohraná. A něčí obhajoby po letech, že "to dělat musel" ? Někdo dělal víc, než musel.

Obdivuji učitelky v mateřských školkách, nevím o žádném muži, který by se o to pokusil. Také na 1.stupni ZŠ je učitelů poskrovnu. Já sám bych nezvládl učit ani na 2.stupni ZŠ. Nedokázal bych si poradit s pubertou žáků, na SŠ je to už u většiny z nich lepší. Ale u některých kluků puberta přetrvává, někdy až do důchodu. (To je sebekritika).

Pokud jde o buzeraci, tak ta fungovala dříve a stejně funguje i dnes. Když si jen představím, kolik ministrů se vystřídalo, zatímco já byla pořád zaměstnána u stejného školského úřadu. S každým novým se zaváděly a zavádějí nové pořádky. Když se k tomu přidá loajální vedení školy, je to katastrofa. Musím se smát, když mnozí s despektem prohlašují, jak byli učitelé poplatni režimu. Jak kdo. Už jsem tu jednou psala, jak mě také moji žáci krásně podrželi, když jsem zapomněla jít do hodiny, ve které na mě 20 minut čekal soudruh ředitel. Jedna z mála hodin, na které se nedá zapomenout. Zažila jsem šéfy muže i ženy. S muži se dalo vyjít líp. Je fakt, že tehdy jsem byla mladá. :-))

Libore, se šikanou týkající se mé osoby jsem se nesetkala, ani jsem jí snad nebyla svědkem. Jinak - cirkulace buzerace -- to mne opravdu pobavilo...

Nedomnívám se, že je nutné chválit muže všude a za všech okolností. Libore, za tento příspěvek Vás však pochválím ráda, protože mne opravdu pobavil. Váš protiútok ve stylu "cirkulace buzerace" byl královským tahem! Pokud jde o šachy, tak upřednostňuji deskovou hru před formou s živými figurami. Nerada totiž dávám v životě mat.

Doslova s šikanou jsem se setkala jen krátce. Vlastně ani nevím proč mě ten člověk deptal, ale naštěstí nebyl můj přímý nadřízený. A působil u nás jen chvíli. Nakonec z toho tak nějak vyplynulo, že nemá řád ženy silné v kramflecích, raději takové ty ušlápnuté puťky. S oslovením "soudružko" mám úsměvnou vzpomínku. Měla jsem kancelář naproti kanceláře politruka. Šla jsem po chodbě a kamarád na mě volal Leni, politruk vylétl z kanceláře jak čert z krabičky a řval na něj " soudruhu kapitáne jakto že soudružku oslovujete pani?! "

• Na MŠ si již nevzpomínám. Na ZŠ jsme měli říkat soudružka, ale byla z toho „soužka“. A komickou situaci s nápisem u hlavního vchodu do SPŠS jsem vylíčil ve svém článku „Second hand poezie v Bazaru dobré nálady“. Snad je funkční odkaz zde: http://www.i60.cz/clanek_11045_second-hand-poezie-v-bazaru-dobre-nalady.html#.VjTZsAADY . Ovšem ve skutečnosti se to nedodržovalo.

Také jsem pracovala v mateřské škole jako Hanka Práglová.Mně zase sjela hodně uvědomělá ředitelka, že mi ty malinké děti neříkají soudružko učitelko, ale říkají mi paní učitelko Haničko Tu soudružku jsem jim vnutit nedokázala a ani nechtěla..

Myslím, že takovýto přístup k dané situaci dokáže spíš muž, když má nadřízenou ženu. V opačném případě si to moc nedokážu představit, že by žena před přísným šéfem zvládla odboj formou podobných "švejkovských" lstí. Já osobně jsem brala věci v práci hodně vážně a byla jsem ohledně různého ideologického působení povahou poněkud vzpurná. Je ale pravda, že přece jen jsem se (většinou v jazykové škole) pohybovala mezi lidmi, kteří nebyli zlí a nechtěli ublížit. Výjimkou byl jeden případ a o tom jsem se zmínila v příspěvku Kočičí pohádka mě málem stála existenci/Můj příběh. Ráda bych ještě dodala, že z té původní zástupkyně bych si v budoucnu asi kamarádku neudělala. A jestli žena ocení inteligenci muže a pochválí ho, tak nemůže ýt slepice? Už ten pojem Slepice je mužský, tak se k tomu neumím moc vyslovit. Žena se takto může chovat upřímně nebo neupřímně, hlavně účelově. Jako asi ve všem. Ale článek je z Tvého pojetí zpracován dokonale, to ano, zaslouží pochvalu a povšimnutí. Určitě vyvolá diskusi. :-)

Až půjdu k dceři, požádám, aby tento článek vytiskla. Bude možná poučením pro vnučku, která letos nastoupila na VŠ pedagog. - chce být učitelkou na 1.stupni. Od dětství je ve Skautu, nyní už vedoucí skupiny - práci s dětmi má ráda. Ji osobně zase Skaut naučil mnoha dobrým vlastnostem: Slušnosti, ochotě, šikovnosti, zdatnosti atd. Věřím, že příp. "buzeraci"dospělých, i projevům "zlých" dětí odolá !! - to jí pro budoucnost moc přeji !