Mé pátrání po předcích: Josef Kuzebauch

Uf, to je tedy pěkně složité a zdlouhavé. Moc zajímavé, ale tu trpělivost bych neměla.

Zajímavý článek a také velmi hezký úvodní obrázek.

Víc než zajímavý článek.

Váš článek je hodně zajímavý, vůbec jsem nevěděla, že matriky byly zdigitalizovány a nevím, jak se k zápisům dostat. Také jsem se snažila něco vyzvědět, ale došla jsem podle rodných listů jen k prarodičům z matčiny strany. Mohla byste mi poradit?

Díky za znovu vydání článku, se zájmem jsem si přečetla. Nejspíš je zde hodně čtenářů, pro které je genealogie koníčkem, možná by články mohly mít svoji rubriku Genealogie.

Na tohle bych neměla trpělivost. Moje sestra a sestřenice něco vypátraly, moji předkové byli z tátovy strany Češi a z matčiny strany z Ukrajiny, tehdy to byli Volyňští Češi. A to mi stačí. Obdivuji vaši trpělivost a zaujetí.

Díky za zajímavý článek. Genealogie je koníček pro hodně trpělivé a zvídavé. Moc se mi líbí, že článek přinesl další informace o vašich předcích.

Jsme taky od Dundrů z Lotouše, stejně jako zakladatel babyboxů Ludvík Hess. Moje praprababička Kateřina Dundrová (27. 3. 1842 - 29. 1. 1889) , si vzala prapradědečka Václava Pokorného z Dolínku. Máme i manželskou smlouvu mezi Dundrovými a Pokornými, je plná zajímavých povinností, které museli Pokorní plnit :-) Jinak samozřejmě se u nás vždy opatroval erb rodu a zajímají nás i jakékoliv další informace o Dundrech z Lotouše. Pátráme i v Alsasku Lotrinsku, v obci hugenotů, mezi které nejspíš Dundrové patřili. Za jakékoliv info předem děkuji. Zdeněk Pokorný z.pokorny@seznam.cz nebo i na myheritage.com

Paní Jiřino, jsem ráda za Váš příspěvek. Můj praděd pracoval u Dundrů na statku u koní. Zemřel v 1. světové válce. Jeho syn tam také pracoval a seznámil se právě s babičkou. Svatbu měli v kostele v Tuřanech. Mám oddací list. Slánsko je také rodný kraj mého tatínka. Jezdívali jsme na poutě do Smečna, k tetě do Beřovic a tatínek znal všechny vesnice v okolí. Ráda jsem poslouchala jeho vyprávění. Svět je opravdu malý !

Paní Blance Hlobilové: Jsem moc ráda, že jste reagovala na můj článek. Je to potvrzení rčení, že svět je malý. K rodině Dundrů z Lotouše: je to velmi starý rod. Historii rodu zpracoval můj prastrýc už před padesáti lety. První nositelé toho jména přišli z Alsaska v 17. století, prchali tehdy před pronásledováním, přinesli si s sebou i svůj erb, který se předává z generace na generaci a je vyobrazen na rodinné hrobce na hřbitově v Tuřanech. Rodina byla v minulém století na Slánsku známa, mnoho členů bylo činných ve veřejném životě. My, naše rodina se s lotoušskou rodinou už nestýkala, bylo to už vzdálené příbuzenstvo. Jenom otec vyprávěl, že když byl malý, že tam s rodiči jezdívali na poutě nebo posvícení.