Před 20 lety, 25. září 1995, zemřel skvělý muzikant, dirigent, kapelník a hlavně průkopník českého jazzu Gustav Brom.
Bylo mu pouhých 19 let, když v roce 1940 založil vlastní orchestr, v jehož čele potom strávil neuvěřitelných 55 let. Musel přitom bojovat s nepřízní jak nacistických okupantů, tak později komunistického režimu. V 60. letech ale patřil Orchestr Gustava Broma podle odborníků mezi desítku nejlepších big bandů světa.
Narodil se 22. května 1921 jako Gustav Frkal ve Vežkých Levárech na západě Slovenska. Jeho dětství nebylo právě šťastné, strávil jej společně s bratrem převážně po dětských domovech. Později pobýval s rodinou krátce v Kroměříži, ale teprve na gymnáziu v Brně založil svoji první kapelu, se kterou nejprve vystupoval jen na studentských čajích. Pseudonym, pod kterým se proslavil, si Gustav Frkal vybral tak, že náhodně zapíchl tužku do slovníku.
Se štěstím přežil Brom okupaci, za které hrál zakázaný jazz, byl zatčen kvůli šíření odbojových letáků a totálně nasazen v brněnské Zbrojovce. Po válce ale problémy neskončily. Komunisté se na americký jazz dívali stejně nedůvěřivě jako Hitlerovi soukmenovci.
Teprve poté, co nazpíval po odstartování prvního kosmonauta píseň známou jako "Dobrý den, majore Gagarine", byl vyškrtnut z indexu zakázaných umělců a mohl se svými hudebníky vyrazit i na západ, kde je čekala zářná kariéra.