Víte, čemu se říká indiánský čas?
FOTO: Pixabay

Víte, čemu se říká indiánský čas?

17. 4. 2021

Zvykli jsme si vnímat čas jako něco zcela jasně a srozumitelně počitatelného, neměnného, konstantního a stabilního. Údaj 3:20 jsou prostě tři hodiny a dvacet minut po půlnoci, naprosto přesně definovaný okamžik v noční době a také místo na časové ose a přesné místo v proudu událostí a dějů.

V běžném životě si s tím vystačíme. Vnímání času v jiných dobách a v jiných kulturách může být odlišné. Jsou i různé časoprostorové dimenze, ale i o tom se zmíním.

Chronos a Kairos
Nejprve však o dvou časových hodnotách. Když ve starověku pro vše byl nějaký bůh, tak samozřejmě i pro čas. A hned dva. To proto, že lidé rozlišovali mezi dvěma časy. A měli pro to svůj důvod. Jeden z bohů se jmenoval Chronos. Ten byl bohem času, který byl více podoben času, který my vnímáme v současnosti. Strohý objektivní časový údaj. Zato bůh Kairos, ten byl bohem času vázaného na určitý děj, událost či subjektivní pocit. Mně se to rozdělení líbí, a proto rád používám „čas Chronos“ a „čas Kairos“.

Abych fungování obou časů od sebe odlišil, vymyslel jsem si na to příklad:

Když vím, že mám být v 8:00 v práci, vím také, kdy je nejvhodnější doba přejít přechod na poslední křižovatce.

- Podle Chronose je to v 7:48.
- Podle Kairose je to čas, kdy mi svítí na semaforu zelená.

Také nám Kairos radí sklizeň jablek až v době jejich zralosti. Chronos nám říká, že je to u odrůdy Jonagold  začátkem října.

Bohužel, my jsme se stali příliš velkými uctívači boha Chronose. Vyhovuje to více našemu životnímu stylu techniky, byrokracie a materialistického pojetí. Slovo „bohužel“ říkám proto, že Kairos do našeho života přináší daleko větší kvalitu prožívání času. Chronos dává řidičský průkaz, možnost se oženit, zbrojní průkaz atd. striktně po dosažení osmnáctého roku života. Kairos by byl v tomto jistě rozumnější. Dívky se pouštějí do sexuálních zážitků proto, že Chronos jim říká, že už na to mají věk. Kairos by jim poradil, aby s tím počkaly, až na to budou mentálně připravené a v patřičném vztahu. S  přáteli se setkáváme podle diáře a ne podle duševního rozpoložení a nálady. Denní režim nám podle Chronose určuje, kdy pracovat a kdy odpočívat. Kairos by věděl lépe, kdy by nám šla práce lépe od ruky anebo kdy je náš mozek výkonnější, popřípadě, kdy je čas si dát „voraz“.

Často, když musím vstávat do práce, jako bych slyšel Kairose, který mi říká, že vstávat v tuto nekřesťansky časnou hodinu je pitomost.

Času Kairos se také často říká „indiánský čas“.  Je to proto, že přírodní národy přikládají tomuto času daleko větší význam. Pralesní kmeny v podstatě exaktní čas ani neznají. Časové pojmy používané jako chronologické, například východ slunce, období dešťů, čas sklizně ořechů atd., jsou stejně převzaty od Kairose. Domorodci, když se jim chce tančit, tak tančí a nemusejí čekat na 19:00, kdy začíná taneční zábava.

Člověk v čase a vesmíru
Teď ještě o čase multidimenziálním. To je pro nás ještě nepochopitelnější. Je to proto, že se s tímto časem v běžném životě nesetkáváme. Přesněji řečeno, nejsme schopni ho vnímat.

Čas, jako veličina, se totiž vytváří. Když se hmota pohybuje prostorem, touto rychlostí pohybu vzniká čas.  Zase, když se hmota pohybuje nějakou rychlostí, vytváří se prostor. Proto je vesmír nekonečný. Čím se budeme rychleji pohybovat k jeho okraji, tím bude větší. Také když máme prostor, který se nějakou rychlostí zmenšuje, začne v něm vznikat hmota. Tak vznikl celý náš vesmír.  Když se veškerý čas a prostor proměnil na hmotu, došlo k „velkému třesku“. A tato hmota začala svým pohybem vytvářet čas a prostor, náš vesmír. A právě jen rychlost, kterou se my pohybujeme vesmírem, je náš osobní, vnímatelný čas. Když se budete vesmírem pohybovat jinou rychlostí, čas se zrychlí anebo zpomalí. Je to už i mnohokrát experimentálně dokázaná věc.

Vnímání času je naprosto jen náš subjektivní vjem. Když na něj přestaneme brát ohled, zjistíme, že všechny události se vlastně dějí zároveň. Je to jen náš osobní pocit, že se děje nejdříve to, a potom ono. To náš pohyb teprve vytváří iluzi sledu událostí. Když se díváme na filmový pás, vidíme staticky jednotlivá políčka. Všechna najednou. Jen je každé jinde. Když však do pozorování přidáme pohyb jedním směrem, najednou vidíme na filmu ten sled událostí. Tedy vše, co postupně prožíváme, už je, jen na jiném místě časoprostoru, než jsme my, tedy tam, kde už jsme byli anebo teprve budeme. Protože pohyb vesmírem i naše hmotnost (hmotnost našeho těla, planety, sluneční soustavy, galaxie) je konstantní, nelze se do minulosti vrátit, ani skočit do budoucnosti.

Ovšem na druhou stranu lidská mysl (myšlenky a duševní podstata) se také z něčeho skládá. Pro toto „něco“, (elementární částice s kvantovou vlastností) platí jiné fyzikální zákony. Jejich hmotnost je jiné podstaty, a proto nejsou podřízeny vzniku času pohybem hmoty a nejsou striktně nuceny k rovnoměrnému pohybu po časové ose. Tedy čas pro ně funguje jinak. Ač se to zdá neuvěřitelné, lidská mysl, konkrétně podvědomí, má schopnost se po událostech pohybovat bez návaznosti na čas. Je to, jako bychom se přestali dívat na promítaný film, tak jako vnímá svět naše hmotná podstata (zatím to zvládneme jen v průběhu transu, hypnózy atd.) a místo sledování plátna se začali hrabat (jen naše nehmotné podvědomí) v kotoučích filmu již promítnutého anebo k promítnutí připraveného. Ledacos z těch obrázků o ději minulém či budoucím vytušíme.

Je to nesnadno představitelné, ale možné. Až vědci zjistí více o zákonech chování elementárních částic, budeme i v této oblasti moudřejší. 

Čas je jenom náš
Tedy my máme svůj vlastní čas, který si také sami pojmenováváme a měříme. Vytvářet ani zpomalit ho však neumíme. Naučme se ho alespoň co nejlépe využít. A pokuste se někdy zeptat, co asi by k vašemu využití času řekl bůh Kairos.

Pokud také máte pocit, že se něco stane, a ono se to pak opravdu tak přihodí, nemusí to být vždy jen souhra náhod.

mezi nebem a zemí
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Článek čtu až dnes a je velmi zajímavý. Určitě by se mně líbilo žít jen v čase Kairose. Pokud by fungoval jen tento čas, i svět by byl zřejmě docela jiný. Zdá se, že tento čas je více využíván, když jsme v důchodě a v rámci práce už nic nemusíme a pouze můžeme.
Jitka Caklová
Děkuji Jiřímu Libánskému i redakci za znovu vydání tohoto článku. Tehdy, díky mému rozpoložení, mi článek unikl, ale dnes jsem si ho vychutnala, včetně příspěvku Jany Š. 22.9.2015 18:32.
Blanka Hlobilová
Děkuji za zajímavý článek. Vždy mě zajímalo vše nové a neznámé. Zase jsem se dozvěděla něco nového.
Jiří Libánský
Psát o tom, jak se fyzikální zákonitosti chování kvantových částic projevuje v našem životě, to je na obsáhlou knihu. Pokud však máte paní Prachfeldová, nebo někdo jiný konkrétní otázku, neváhejte ji položit.
Soňa Prachfeldová
Také je mi sympatičtější Kairos, lidé s přírodním způsobem života na tom byli a jsou vždy lépe, než my, které dusí občas civilizace. Kairos nyní používám častěji, už si to mohu dovolit, v produktivním věku nelze uplatnit . Kvanty jsou na mě složité, ale chtěla bych o tom něco vědět. Díky za článek !
Hana Rypáčková
Jsem teď na tom podobně a ten rozdíl mezi časy dost bolí..Indiánské chování je mi celkově blízké...Je pravda, že by odpadl stres a taky nemoci. Maňana.
Alena Tollarová
Nemám čas. Neznaje pojem času, vnouče vstávalo s Kairem. Můj chronometřík ukazoval 6.03 hod. Intenzívní tísnivý pocit, že se čas zastavil a touhu popohnat ho jsem zažila v bolestech na nemocničním lůžku.
Zdenka Jírová
Připojuji se k ostatním, že článek je velmi zajímavý a nutí k přemýšlení.Indiánský čas je mi také bližší. Vlastně ho často používáme - ovoce mohu zpracovat až dozraje, žádný chronometr to nemůže zrychlit nebo zpomalit , jít bruslit v lednu, kdy by měl být mráz a ona je obleva, také nejde. Tak si myslím, že používáme oba časy, aniž si to uvědomujeme. A asi je to správné.
Marie Magdalena Klosová
I já děkuji Jiřímu,i když bych některé pasáže potřebovala víc "polopaticky".Vyjádření ostatních přemýšlivých lidiček je také velmi podnětné a dovysvětlující.Já se snažím posledních pár let "prožívat přítomné okamžiky".Často si je uvědomuji a jsem tomu rád.Také se málokdy "vrtám" v minulosti a už tolik neplánuji budoucnost.A pokud to jde,dám přednost "indiánskému"času.Taky jsem zjistila,že se mi někdy podaří využít jakési "elastické"vlastnosti času ve svůj prospěch.Natáhnu ho,když mi Chronos "vyhrožuje",že nechá ujet vlak,nebo že nestihnu schůzku.A většinou jsem úspěšná.V tu chvíli se snad moje mysl pohybuje vesmírem jinou rychlostí.Podobně se vnímání času změní při meditaci.Každopádně jsou to velmi zajímavé věci.A" náhody" neexistují".Co se má stát,stane se."mm
Zuzana Pivcová
Děkuji, Jano, byla jsem přesvědčena, že tak nějak to napíšeš, a přála jsem si to.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?