Všestranné využití i zajímavou chuť oceňují znalci na oskeruších, jejichž sklizeň v druhé polovině září vrcholí. Milovníci pozapomenutého ovoce se potkali v Tvarožné Lhotě nedaleko Strážnice na Hodonínsku při tradičním oskorušobraní. Správný botanický název stromu zní jeřáb oskeruše, na Slovácku, kde tradičně roste, mu však říkají oskoruše, nebo ještě častěji oskoruša.
„Strážnicko je centrem největšího výskytu oskeruší na světě, co se týče velkých krásných stromů. Obnovili jsme tradici využití tohoto zapomenutého ovoce,“ řekl za pořadatele Vít Hrdoušek. Plody lze jíst čerstvé, dále se používají k výrobě kompotů, džemů, likérů či pálenky, kterou někteří znalci staví nad známější slivovici. Plody jsou navíc tradičním lékem na trávení. Ochutnávky ovoce v různých skupenstvích doplňuje při oskorušobraní také jarmark a kulturní program.
Jeřáb oskeruše ve volné krajině dorůstá úctyhodné výšky až 15 metrů, v lese může být ještě vyšší. Roste a plodí několik staletí. Českem prochází severní hranice výskytu oskeruší. Kromě jihovýchodní Moravy se ojediněle vyskytují také v Českém středohoří. Mimořádnými vlastnostmi vyniká také dřevo jeřábu oskeruše. Je těžké, pevné a má pěknou barvu i kresbu. V minulosti se používalo na hudební nástroje, vinné lisy a na ozdobné vykládání nábytku.
Plodem oskeruše je malvice. Tvar plodů je různý, může být kulovitý, hruškovitý nebo i vejčitý. Barva žlutozelená až hnědozelená, na straně přivrácené ke slunci oranžová až červená. Váha plodu u nás 6 až 15 g, průměr plodu 2,5 až 3,0 cm. Plody jsou sladké, šťavnaté a aromatické, ale pro konzumaci je vhodné je nechat uležet do té doby, než zhnědnou.
