O fenoménu ÚŘEDNÍ ŠIML aneb 
Nejsme tu pro srandu králíkům

O fenoménu ÚŘEDNÍ ŠIML aneb
Nejsme tu pro srandu králíkům

15. 9. 2015

Článek naší milé statečné Lidmily Nejedlé „Zoufalé činy zoufalého člověka" jsem si na i60 přečetl s obdivem, porozuměním i úsměvem. Naše příběhy mají něco společného:

Motto:  Když nejde léčit doktorem
             zkusíme to humorem
            MUDrové nic netuší
            o metastázách na duši

Dovolím si tedy připojit pár vlastních zkušeností se živočichy, pro které se ustálil název „šiml". Ukazuje se, že tento na pohled krásný bílý kůň se chová podobně - bez ohledu na pohlaví i na úřad, kde je ustájený. Záleží čistě na jeho povaze. Rád bych vám uvedl dva příběhy se Šemíkem nevrlým a dva se Šemíkem hodným (vrlým).

Dámy a pánové, bude-li se vám to zdát moc dlouhé, klidně přeskakujte úvody příběhů a zaměřte se jen na mé dialogy s úředníky a na závěry s dobrým koncem. Ale určitě si přečtěte poslední grotesku s finančním úřadem, neboť jeho zaměření jen na "malé ryby" je aktuální i dnes. Dočkáte se tam i pointy – ponaučení pro nás všechny.

1. Přestavba bytu v Kocourkově nad Vltavou jen ve společenském zájmu

V září r. 1972 jsem nastoupil do školy V ČB jako učitel, ale bydlel jsem ještě pořád v podnikovém bytě stavebního závodu v Českém Krumlově, ze kterého jsem tudíž dostal výpověď. Až v po pár letech se mi podařilo v ČB získat opuštěný byt, o který nikdo nestál. Dvě propojené místnosti IV. kategorie, vytápěné jediným kuchyňským sporákem na tuhá paliva, ale se sklepem často zatopeným vodou. Bez předsíně, vstup z chodby rovnou do ložnice. Tekoucí (jen studená) voda a WC na chodbě – společné pro dva byty v patře. Rozhodl jsem se byt přestavět na II. kategorii - tedy s elektrickým nebo plynovým vytápěním a ohřevem vody. Při předběžném jednání se ukázalo, že varianta s elektřinou není možná bez výměny elektroinstalace v celém domě. Plynárenský úřad předběžně souhlasil - při splnění všech zákonných podmínek. Nyní vás musím seznámit se základními pojmy.

* Investor - ten, kdo stavbu financuje. Papírově to byl majitel domu, neboť byty v soukromém vlastnictví tehdy neexistovaly. V mém případě měl dům sice nebyl znárodněn, ale o přidělení bytů stejně rozhodoval OPBH a komplikoval i veškerá další jednání. Majitel domu s adaptací souhlasil, protože mu tím byt zhodnotím a další uživatel již bude platit nájemné za vyšší kategorii. Ovšem s podmínkou, že vše budu financovat a navíc si vymínil, že provedu a zaplatím i opravy střechy, do které zatékalo. Pro mne ovšem bylo velkou výhodou že regulovaná cena nájemného mi tedy zůstane jako za byt IV.kategorie – (jen 45- Kč/měs) a to bylo pro mne rozhodující.

*Generální projektant. Zajišťuje projekt stavby, může mít i subdodavatele odbornějších částí projektu. Dále zpravidla i tzv. inženýrskou činnost (vyřizování s institucemi od stavebního povolení až po kolaudaci, technický dozor stavby atd.). Jmenuje zodpovědného projektanta, který dále vykonává autorský dozor stavby. Pro všechny tyto činnosti jsem měl po přezkoušení komisí KNV právo způsobilosti, ovšem mohl jsem je vykonávat jen jako zaměstnanec SPŠ stavební (generálního projektanta) v rámci její VHČ (vedlejší hospodářské činnosti). Soukromé podnikání neexistovalo, toto byla pro mě jediná legální možnost přivýdělku k mizernému učitelskému platu.

*Generální dodavatel stavbu realizuje, většinou též s pomocí odborných subdodávek. U stavby svépomocí (můj případ) jsou tyto nezbytné.  

*Generální vůl. To jsem byl já - LF. Podcenil jsem jednu větu plynárenského úřadu: „Při splnění zákonných podmínek". Domníval jsem se, že to znamená odborné provedení prací, což jsem považoval za samozřejmé. Jenže jsem na to mohl těžce doplatit. V bytě jsem už měl vytrhané podlahy, abych mohl provést sondy do dřevěných stropních trámů a statický posudek (kam je možné umístit nové příčky - viz obr.2). V této fázi, kdy už mi k žádosti o stavební povolení zbývalo jen konečné vyjádření tohoto úřadu, se odehrál následující dialog se sympatickým úředníkem:

„Z technického hlediska je vše v pořádku. Souhlas OV KSČ již máte?"
„Proč OV KSČ, copak tam jsou stavaři?"
„ No, to je přece ta zákonná podmínka. Plyn je strategická surovina a jeho dodávka je možná jen ve společenském zájmu. Jste přece učitel, takže Vás nemusím poučovat o vedoucí úloze strany ve společnosti", (dodal se širokým úsměvem).
„Máte pravdu, už jsem to asi někde slyšel. Já vidím společenský zájem v tom, že uvolním podnikový byt v Českém Krumlově."
„To by nemuselo stačit, když se nejedná o byt státní. Jaký je Váš vztah ke KSČ?"
„Žádný". (Přestal se usmívat).
„A k řediteli školy či předsedovi partaje ve škole?"
„Výborný a kolegiální"
„Tak tudy vede cesta, pane Farský. Něco společně vymyslete." (Zkrátka hodný člověk).

Dobře to dopadlo. Ředitel vyjádřil písemně zájem školy, abych mohl učit až do pozdních večerních hodin na tzv. večerním studiu, bez ohledu na jízdní řád autobusů do ČK. Pro razítko OV KSČ pak poslal předsedu KSČ ve škole. Ještě jednou děkuji, milí kolegové. 

"Kocourkovské roztomilůstky" vidím hlavně v tom, jak jsem sám se sebou musel písemně komunikovat z titulu učitele SPŠS, uživatele bytu, projektanta s výkonem inženýrské činnosti, dodavatele stavby a stavebního dozoru, včetně zápisů do stavebního deníku a vystavování i proplácení faktur sám sebou.

2. Mateřská školka pro „Husákovy děti"

Rok 1978. Manželka mi onemocněla a byla dlouhodobě hospitalizována. Tomášek byl v jeslích, Liborek ve školce. Byl jsem na ně sám, ale zvládal jsem to bez problémů. Obě tato zařízení byla v jednom areálu, v dosahu pěší chůze od školy, kde jsem učil. Zlom nastal když Tomča po dosažení 3 let měl přejít z jeslí do MŠ, k mému překvapení ten postup nebyl automatický. Jesle totiž spadaly pod odbor zdravotnictví, ale školky již pod odbor školství. A tak jsem vyrazil na úřad. Přijala mě velmi příjemná paní, leč náš dialog začal šokující informací.

„Pane Farský, mám pro Vás, bohužel, nepříjemnou zprávu. V mateřských školkách se začala místa přidělovat výběrově, jen těm, kteří napřed pomohou při výstavbě nových školek v rámci „akce Z"(zdarma)."
„A co se změnilo oproti loňskému roku?"
„Letos nastupuje do školek nejsilnější populační vlna v poválečných dějinách Československa a pro všechny děti není dost míst."
„To se přece v plánovaném hospodářství vědělo už dávno předem, těm dětem se říká Husákovy děti."
„Máte pravdu, někde na ministerstvech zaspali."
„Jenže můj problém se ještě znásobí, starší syn je postižen lehkou mozkovou dysfunkcí a byl mu doporučen roční odklad se zápisem do školy. Bude moci poslední ročník školky opakovat? Je to nová velká budova pro 30 dětí ve třídě. To vím, podobné školky jsem projektoval."
„Měl byste odpracovat 200 brigádnických hodin na akci Z v Českých Budějovicích."
„Já ale nemám děti kam dát, když budu chodit na brigádu. Co byste dělala na mém místě?"
„Víte co? Já Vám poradím. Zkuste tedy požádat nadřízený orgán o výjimku a o zmírnění tvrdosti zákona. Říkáte, že jste školky projektoval, to by snad mohlo pomoci.

Zlatá ženská. Dobře mi poradila. Ředitel školy mi vystavil potvrzení, že jsem v rámci VHČ školy vyprojektoval 2 mateřské a 2 základní školy v okrese a tím přispěl značnou částkou, (kterou uvedl konkrétně), do finančního rozpočtu školy a ušetřil tím peníze odboru školství. Byť to nebyla „akce Z" a čerpal jsem svoji odměnu k platu, bylo mi vyhověno. Dobře to dopadlo, ale co kdybych nebyl stavař, ale třeba češtinář ???

3. Umírat není dobrý nápad

Nedáte-li jinak, zjistěte si napřed podmínky na matričním úřadě v místě Vašeho plánovaného budoucího úmrtí a toto své „úmrtiště" dodržte ! Říjen 1979. Žena mi zemřela v českobudějovické nemocnici. Potřeboval jsem si vyřídit její úmrtní list, abych mohl zažádat o sirotčí důchod (300 Kč) pro děti. Přišel jsem na matriční úřad s její občankou, pasem a řidičákem (k odevzdání), ale neměl jsem její rodný list, prostě jsem ho nenašel. Narazil jsem na od pohledu nepříjemnou úřednici.

„Tak to Vám bez rodného listu nemůžeme vyřídit. Pochopte to, abychom vystavili doklad o tom, že někdo zemřel, musíme mít doklad o tom, že se vůbec narodil."
„A mohl snad mít občanský průkaz někdo, kdo se nenarodil? Kromě toho máte z nemocnice o její smrti lékařskou zprávu."
„Máme své vyhlášky. Musíte si zažádat o duplikát rodného listu na matrice v místě narození Vaší manželky, tedy dle OP je to v Praze. Podívejte se, tady to máte černé na bílém" (Ukazuje mi tiskopis).
„Tady ale čtu, že pozůstalý muž musí k vydání duplikátu rodného listu manželky předložit právě úmrtní list. Vždyť je to začarovaný kruh!"
„To máte sice pravdu, ale to už není naše starost. Vyřiďte si to s matrikou v Praze".
(Začínám dostávat vztek, už je toho na mne v poslední době nějak moc).
„A nebylo by jednodušší, kdybych Vám přinesl její vlastnoručně podepsané místopřísežné prohlášení, že se narodila, žila a zemřela?"
„To by sice jednodušší bylo, ale pro tento případ nemáme směrnice, tak přijďte až ten rodný list budete mít!

A spadla klec. Nakonec to dobře dopadlo, ten rodný list manželky jsem našel. Má žena byla pořádná, jenže já jsem ho zapomněl vrátit mezi její doklady v době, kdy jsem pro ni vyřizoval invalidní důchod.

4. Finanční úřad je mocný i nemocný

Jaro 1991. Mimo úvazek ve škole s nízkým platem jsem si i nadále přivydělával, ale již jako OSVČ na živnostenský list a nemusel se v rámci VHČ dělit se školou. Jenže jsem se v daňovém přiznání dopustil chybičky. Částku daně končící 50 haléři jsem zaokrouhlil dolů místo nahoru. Z Finančního úřadu v Českém Krumlově (to už jsem bydlel v Brlohu, ale pracoval v ČB) jsem obdržel tlustý dopis do vlastních rukou. Několik namnožených stránek s výhrůžkami - pokud do několika dnů dlužnou částku nezaplatím. Hned jsem tam zavolal, nebyl úřední den, tak na informace. Ohlásil se mi úředník, představil jsem se mu, vylíčil svoji situaci a pokračoval:

„Dlužím vašemu úřadu de facto jen 50 haléřů, papírově tedy 1 Kč. Musím vám ji posílat? Nemohli bychom to srovnat v mém daňovém přiznání v příštím roce? Můžete mi započítat roční úroky z prodlení."
„To bychom tedy nemohli. A nic neposílejte, dlužnou částku musíte přivézt osobně, zřejmě tady budete muset něco podepsat."
„Já se k vám v úředních dnech nedostanu, mohu čerpat dovolenou jen o prázdninách a kromě toho nemám momentálně pojízdné auto. Tak mi ten dokument pošlete a já ho s ověřeným podpisem obratem zašlu zpět."
„Podívejte se, spočítejte si výdaje finančního úřadu s Vámi - práci úřednice, pod kterou spadáte, s vybavením dopisu, papíry a tisk dokumentu + poštovné do vlastních rukou.Tím to musí skončit."
„A teď zase počítejte Vy. Z dlužné částky 1 Kč by byl 100 % úrok také 1 Kč, 1000 % úrok 10 Kč a já klidně budu souhlasit s úrokem
10 000 % - t.j 100 Kč. Pořád mi to vyjde levněji, než vzít si den neplaceného volna a strávit ho cestováním autobusy mezi Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem a Brlohem. Dám Vám ten souhlas písemně."
„Heleďte, my tu nejsme pro srandu králíkům. Zařiďte si to, jak chcete."
„Nejmenuji se Králík, vždyť jsem se Vám představil. A legraci si také nedělám. Nicméně si to tedy zařídím po svém. Neděkuji Vám za neochotu a končím s pozdravem - Ať Vám dupou králící!"

Dobře to dopadlo. Nikam jsem nejel a poslal to složenkou. Navíc, abych tu úřednici naštval, jsem nepoukázal 1 Kč, ale 2 Kč a škodolibě jsem se těšil z toho, jak mi bude muset 1 Kč vracet. To se ale nestalo, ani jsem ji jako přeplatek nenašel ve vyúčtování příštího roku. Ale na druhou stranu jsem neplatil žádnou pokutu či penále. Asi si ta milá paní za tu kačku koupila lízátko a tím se vše vyřídilo ke spokojenosti obou stran. Ani k podpisu mi také nic nepřišlo. Ale pozor, přátelé! To nejlevnější lízátko již dnes stojí alespoň 5- Kč.

Ponaučení: Jak na úředního šimla? Kup mu pamlsek. (Viz obr. č.1 s textem autorky)

Ale hlavně: NIKDY SE NEVZDÁVEJ ! (Viz poslední obrázek č.3)

Můj příběh úřady
Autor: Libor Farský
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Janičko Kollinová, přečtěte si na mém profilu článek "O špatném svědomí z té veselejší stránky". V závěru je poučný vtip o ženě a papouškovi, který jsem vyprávěl studentům jako motivační.
Lidmila Nejedlá
Milý Libore, Tvůj článek jsem si přečetla dvakrát. Dnes to vidíš s humorem, ale já vím, co jsi v tom martýriu prožíval a jak jsi se vyrovnával s bezmocností. Máme téměř stejné osudy se samotou, budováním hnízda a bojem proti nesmyslům. Při čtení článku mě popadla lítost, nadšení i obdiv k Tobě. Tak Liborku, hlavně, že je to za námi, a že jsme neuhnuli z přímé cesty. Moc Tě zdravím a za článek děkuji.
Libor Farský
Připomínka na milou písničku - Vodňanský, Zkoumal "Jak mi dupou králíci". Zvuk nutný. https://www.youtube.com/watch?v=pwqTCR3HsY4
Jana Šenbergerová
Moc hezky jste to sepsal Narazit na takového "šimla" kdekoliv se většinou rovná katastrofě. A po těch, jak je známo, je třeba zgruntu uklidit a ničím se nenechat odradit.
Hana Rypáčková
Rychle se snažím nepříjemnosti zamést do koutku a nevracet se k nim.Obdivuji, jak si to všechno pamatuješ...A bereš to s humorem a to je dobře.
Dagmar Bartušková
Ano, většina z nás se s ÚŠ jistě setkala. Libore, pěkné podání.
Zdenka Jírová
oprava: ,,,králíci!
Zdenka Jírová
Pobavilo mě to, protože jsem si vzpomněla na své martýrium v 65.roce, když jsem chtěla vycestovat na pozvání do NSR. Někdy to možná napíši jako příspěvek, ale bude to dlouhé. Děkuji za inspiraci. Ať nám dupou králívi!
Libor Farský
Děkuji Marušce Novotné za souhlas s použitím titulního obrázku z jejího profilu. Nemám na ni přímé spojení.
Libor Farský
Elenko, mám to ošetřeno. Útržek od poštovní poukázky na 2 Kč je nalepen účetních dokladech mé firmy. Tu úřednici jsem později osobně poznal a byla celkem fajn. Nic jsem jí nepřipomínal.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA