Vzpomínky z dýňového semínka

Libore, děkuji. Vidím, že co se literatury týče máme stejný vkus.

Dýňová semínka mi chutnají, občas si je koupím - prý jsou také zdravá! Té stařence to zapalovalo. Pobavilo mne, že uměla předstírat, jakoby se dotkla štětky a s klidem a beze zmatku odešla do světnice nenápadně informovat o zloději. Pěkné.

Elenko, "uff" - to jsou přece indiánské citoslovce nejvyššího údivu, mám to z Vinnetoua.

Moje jen ve sklepě krmila husy.Ale zelí táta nakládal do soudku.Ale příbuzní na vsi nás zásobovali.

Hanko, bylo to moje nejoblíbenější jídlo - kus voňavé uzené kýty, co byla na háku zavěšená v komoře a k tomu krajíc suchého chleba. A taky si pamatuji na pečené maso v kýblu zalité sádlem. A vydrželo až do jara, do začátku léta. Jak to ty naše mámy dělaly?

Hezké vzpomínky, dýňová semínka ráda chroustám a z dýně vařím.Jen letos vypadá jako malý míček! Vzpomínám na mísu švestkových knedlíků se smetanou u pratetičky! Doma jsme je měli vždy s mákem nebo tvarohem.Se zlodějem nemám zkušenosti, ale na půdě uzené maso na provázcích ano, maso v kýblu sádla taky.Něco k neuvěření pro městské dítě s poloprázdnou špajskou ...

Jani, já doufám, ale u chlapů nikdy nevíš. Uvidíme, jestli se Libor ještě zastaví. Dnes jdou do módy různé zdravé potraviny, které už naše maminky a babičky dávno vařily. Maso bývalo spíše jen v neděli, ale i v týdnu chtěla rodina jíst. Pamatuji si, jak jsem chtěla, aby maminka uvařila kukuřičnou kaši. Otravovala jsem s tím pořád, nevím už kde jsem k tomu přišla. A když mi ji uvařila, tak jsem běžela ven a plakala, že mi dává šrot pro prasata. A to moje máma byla nějaká kuchařka. :-)

Z dětství jsem znala jen dýňový kompot, který mi moc chutnal. Nikdy jsme je nepěstovali. Občas si koupíme dýňová semínka a letos už obdivujeme v zahrádkách dýně různých barev, tvarů a velikostí. Pěkná vzpomínka. :-) Elen, kdybych já napsala "uff", znamenalo by to "Panečku!" :-))

Libore, prosím, co znamená to "uff"?

Elen, moc hezké vzpomínání a hned evokovalo i moje vzpomínky na prázdniny u druhé babičky, té méně oblíbené a na podobné okénko, co vedlo do komory plné sklenic se zabijačkovými pochoutkami a kompotů, ze kterých jsme ale jako děti nikdy neokusily....Dýně hokaido a polévku z ní a j. dobroty mám ráda a také dýně sami pěstujeme. Bohužel, letos kvůli slimákům jsme je vysadili na kompost dost pozdě, snad jich pár stihne dozrát.