Příběh na 50 slov:
Letní „šílenství“

21. 8. 2015

V obchodě nás přitahuje, peníze z peněženky vytahuje. Jedno kousnutí nestačí, na jazyku se rozplývá, naše chuťové buňky dobývá, voňavý dárek. Té lahodné chuti se nedá odolat, je naprosto zbytečné s ní bojovat. Blažené úsměvy, přivřené oči, choutky skrývající se v neřesti, mít tak sladký život jak cukr z melounu.

glosa Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 20.8.2019 18:16

Chuť na ně mě přepadne jen občas a dlouho netrvá. Krátká chvíle jako tento článek. :-D

Dana Kolářová 20.8.2019 17:49

Škoda, že jejich sezona je tak krátká.

Jana Šenbergerová 19.8.2019 19:28

Také je miluji. V létě je to nedoceněný zdroj výborné vody a kvalitního cukru.

Zdenka Jírová 23.8.2015 00:09

Miluji melouny - co k tomu dodat?

Dana Kolářová 22.8.2015 10:59

Ájo, děkuji.

Dana Kolářová 21.8.2015 18:54

Paní Květo, děkuji za komentář i iniciativu.

Alena Várošová 21.8.2015 13:15

Jé, taky miluji melouny, ty šťavnaté,hodně červené. a v parném létě to je bomba.

Dagmar Bartušková 21.8.2015 11:12

Dano, letní, osvěžující, prima šílenství.

Květoslava HOUDKOVÁ 21.8.2015 08:50

Milá Dano - Vaše články i básničky Zuzky jsou hezké. Už jsem p. Raška informovala o tom, že v areálu zámku Ctěnice je "literární kavárna", kde probíhá i autorské čtení. Třeba se mu povede, sjednat účast i pro vás obě! ??

Zpět na homepage Zpět na článek

Hra beze slov

Minulou neděli jsem strávila procházkou lesoparkem obory Hvězda. Procházela jsem se mnohými cestičkami, kde krásně upraveným porostem a vysokými stromy probleskávalo slunce.

Libuše Juráčková

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová

Životní moudro pana K.

Tak jsem si, už ani nevím, při jaké příležitosti, vzpomněl na jeden originální filozofický názor na dění světa. Vyslovil ho, ještě za mého mládí, starý pán K., když se jednou vracel z nelahozeveské hospody pod zámkem. Většinou se vracíval krokem nejistým a něco si pořád pro sebe broukal.

Jan Zelenka

Nostalgické rozjímání na louce nad městem

Docela normální den. Na louce nad městem je ticho. Až posvátné. Smráká se. Jen na západě obloha z posledních sil žhne pastelovými barvami. Oranžová, šedomodrá, žlutá. Jsou roztažené do šířky. Působivá kulisa.

Jan Zelenka

Letos tedy nééé, slibovala jsem si. A byla hoňka zas

Koupit balící papír. Přinést jmelí babičce. Objednat várku cukroví. Venku sněží - to potřebuji novou čepici. Zaběhnout do zásilkovny. Zajistit obálky na penízky a už nedělat opentlené ruličky. Nezapomenout na holky z práce, vždyť zítra máme kvokvo. A pozítří je Rybovka v kostele.

Jana Mesarčová