Příběh na 50 slov:
Letní „šílenství“

21. 8. 2015

V obchodě nás přitahuje, peníze z peněženky vytahuje. Jedno kousnutí nestačí, na jazyku se rozplývá, naše chuťové buňky dobývá, voňavý dárek. Té lahodné chuti se nedá odolat, je naprosto zbytečné s ní bojovat. Blažené úsměvy, přivřené oči, choutky skrývající se v neřesti, mít tak sladký život jak cukr z melounu.

glosa Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 20.8.2019 18:16

Chuť na ně mě přepadne jen občas a dlouho netrvá. Krátká chvíle jako tento článek. :-D

Dana Kolářová 20.8.2019 17:49

Škoda, že jejich sezona je tak krátká.

Jana Šenbergerová 19.8.2019 19:28

Také je miluji. V létě je to nedoceněný zdroj výborné vody a kvalitního cukru.

Zdenka Jírová 23.8.2015 00:09

Miluji melouny - co k tomu dodat?

Dana Kolářová 22.8.2015 10:59

Ájo, děkuji.

Dana Kolářová 21.8.2015 18:54

Paní Květo, děkuji za komentář i iniciativu.

Alena Várošová 21.8.2015 13:15

Jé, taky miluji melouny, ty šťavnaté,hodně červené. a v parném létě to je bomba.

Dagmar Bartušková 21.8.2015 11:12

Dano, letní, osvěžující, prima šílenství.

Květoslava HOUDKOVÁ 21.8.2015 08:50

Milá Dano - Vaše články i básničky Zuzky jsou hezké. Už jsem p. Raška informovala o tom, že v areálu zámku Ctěnice je "literární kavárna", kde probíhá i autorské čtení. Třeba se mu povede, sjednat účast i pro vás obě! ??

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová

Neděle

Neděle bývala pro mne vždy zvláštním dnem. Když si člověk za mlada v potu tváře vydělával na chléb svůj vezdejší, těšil se obvykle na ten poslední den, kdy nemusel být odkázaný na budík, ale mohl se v posteli klidně obrátit na druhou stranu a vychutnávat si to blažené nicnedělání.

Jan Zelenka

Glosa na jarní cvrnkání kuliček

Slunce nesměle proráží mraky, jaro jako obvykle vítězí nad zimou, takže v březnu už není po sněhu ani památky, občas sprchne, země se otevírá, někteří otužilejší kluci už běhají v kraťasech, já tedy ne, nejsem tak otužilý a mám raději tepláky. Je neděle po obědě a čas právě vyrazit do světa.

Jan Zelenka

Jedna zcela obyčejná neděle

V dálce na obzoru, nad četnými sady a červenými střechami předměstských domků, se rýsují mírně rozostřené vlnovky středohorských kopečků. Zvlněný obzor mi připomíná až jakousi nepravidelnou sinusoidu, jejíž rovnici bych si netroufal stanovit.

Jan Zelenka

O vesnické hospodě

Ve vesnické hospodě si obvykle všichni tykají, obrací do sebe půllitry s vychlazeným pivem a řeší státotvorné problémy, stav fotbalové ligy, inflační tlaky, případně stav své rodiny. Občas také i bolavé nohy a dávnou minulost, a přitom si nostalgicky říkají - jó, to byly časy!

Jan Zelenka