Melounová

To je moc hezké připomenutí melounu. Ten jsem měla ráda už od dětství, vzpomínám, že mě v Lomnici s ním maminka poslala v činžáku na balkon, tekla z něj hrozně šťáva a mezi prkny v balkonu protekla na hlavu jedné paní z domu, která se pak přišla nahoru pro jistotu podívat, co tam kdo na ni lije. Před několika lety jsem se přejedla na dovolené v Týně, známý našeho správce rozvážel melouny z Maďarska, měli nějakou obrovskou nadúrodu, tak tam shodil tak 10 melounů, a, jezte. No, tenkrát jsem jich už měla doslova plné zuby, ale teď už zase beru! Sestra ne, že je z toho "ulepená". :-))

No tak tedy, Jitko, to je ale lahodné, melounové probuzení! Už si mažu pro něj do ledničky. Musím mít meloun vychlazený, a pak už je mi všechno jedno. V těchto vedrech si ho beru k snídani. Ano, ano, melounové blaho je melounové blaho...a z Tvého článku ta sladká šťávička přímo tryská ! Umíš ale naladit chutě! Je to prostě dnes melounové probuzení!

Po návratu z Luhačovic jsem musela řešit zdravot.problém a tak jsem promeškala každoroční hezkou událost: V pražském nákupním centru "Metropole" Zličín proběhl ve dnech 31.7. a 1.8. již 6. ročník Melounového festivalu = soutěže ve vyřezávání melounů. Hlavní kategorie byla vyhlášena jako "1. mistrovství Evropy". Vzpomínám na ty krásné výtvory, co dokázaly s pomocí různých nožíků a dlabadel ( též vystaveny) vytvořit šikovné ruce řezbářů . Prostě "pastva pro oči", doplněná chutěmi melounového občerstvení, krásnými obrazy M.Brožové "Pastelka" a dalším doprovodným programem. Vyhledavač mi našel - tak se podívejte a přečtěte reportáž na : sRecepty.cz (hned jsem se taky zaregistrovala - zřejmě se mi zde bude líbit - a třeba se dozvím o dalších zajímavých akcích.

V mládí jsme pořádali soutěž o to, kdo spořádá polovinu melouna lžicí co nejdříve. Pak nám lezla semínka i z nosu, když jste se zakuckali. Jo, mám melouny ráda, když jsou vychlazené. Hezky jste mě Jitko, navnadila. Ale kde sehnat o půlnoci meloun???

Melouny jsem dlouho nemusela, zrovna tak jako ananas. Na dovče v Thajsku jsme tyto plody měli několikrát denně. Přejedly se, lezly krkem. Až v poslední době si zase občas zobnu, zmrzka je fajn.

Miluji melouny odnepaměti. Dovedu jich spořádat velké množství. Jen kdyby nebyly tak těžké, těch malých nebývá mnoho a jsou hned pryč a velký neunesu. Dnes jsem měla štěstí, u přívětivého Vietnamce jsem sehnala tu správnou velikost a celé odpoledne jsem do lednice chodila"ochutnávat", Byl moc dobrý, kousek mám ještě na zítra.

Také miluji melouny. Jakmila se jejich cena začne pohybovat kolem 15Kč za kilo, stávají se nedílnou součástí našeho jídelníčku. Mohu ho snídat, obědvat i večeřet. Dokud jsou k mání, neodpustím si je. V letošních vedrech je jíme místo polévky. Na melounovou zmrzlinu jsem ještě nikde nenarazila. Možná by to byl první sorbet, který by mi chutnal. Teď ještě aby přestala ta vedra, ať se nám melouny neuvaří, než se z obchodu dostanou k nám domů. Tvůj článek i šťavnaté fotografie mě potěšily.

Hmm, sliny se sbíhají. Já už budu navždy mít meloun spojený s nemocnicí, kam mi ho vozila snacha v květnu, nakrájený na kostičky a s malou vidličkou. Nikdy jsem ho snad tolik nesnědla. A souhlasím s tureckým postřehem, také jsem si ho tam ráda dávala a byla i radost pohledět na porcujícího kuchaře. Ale melounovou jsem ještě nejedla.