Kouzlo časů minulých: Kolonka na Letné
FOTO: archiv autora

Kouzlo časů minulých: Kolonka na Letné

15. 7. 2015

Když jsem poprvé vstoupil za bránu Kolonky, prostoru, kde stálo deset pavilonů pražské studentské koleje, neměl jsem ani páru o její historii. A celých pět let jsem si užíval studentského života, poslední tři spolu se svou rodinou, a nijak jsem se o ni nezajímal.

To přišlo až později, kdy jsem vzpomínal na studentská léta.
 
Tak to byla ona a prezentuje se hned třemi pavilony najednou. Situovaná pár stovek metrů od stadionu Sparty, pár metrů od restaurace na Špejchaře, dvě stě metrů od vinárny Lověna a ještě kousek dál je Dejvické nádraží. Po ruce byl kiosek s pivem a špekáčky do dvou v noci, bufet na ranní rohlík s kakaem a menza skoro "u huby". Kolej si postavili v roce 1921 za rok sami studenti za finančního přispění různých, dnes by se řeklo, sponzorů. Největší dar věnoval prezident Masaryk, velmi kulatou částkou jeden a půl milionu korun.
V roce 1922 se do koleje nastěhovali chudí studenti všech možných zaměření, protože právě pro ně Kolonka vznikla a dávala jim možnost ubytování za 72 Kč měsíčně, což byla třetina částky, která byla nutná na ubytování v privátu nebo na některých jiných kolejích. A tak tu spolu horlivě diskutovali, hráli karty, popíjeli, pašovali na pokoje děvčata a občas studovali budoucí sochaři, architekti, malíři, literáti, ale i stavaři a strojaři. Mnohým z nich při vzpomínce na Kolonku, pokud ještě žijí, ukápne slzička tak jako mně. Prvním mezníkem byl požár jednoho pavilonu před vánocemi 1929. Druhým vyhnáním studentů z Kolonky 17. listopadu 1939 oddíly SS.

Když poněkud odbočím od historie, mohu vám nabídnout následující postřeh: jednou se v nás, obyvatelích pokoje, hnulo svědomí a začali jsme s generálním úklidem a při tom jsme odstavili i skříně. Co všechno za nimi bylo, nebudu raději ani popisovat, ale všimli jsme si, že na jejich zádech je kulaté razítko s německým nápisem, kterému vévodila dvě písmena: SS. Esesáci pilně zapisovali ukradený inventář.

Na Kolonce za války zřejmě bydleli právě esesáci a po ní se opět vrátila svému účelu. Nás, studentů Vysoké školy zemědělské, se ještě dožila a vzala zasvé až v roce 1979 a na jejím místě vzniklo autobusové nádraží a tramvajová točna. Naděje, že zde bude postaven Blob architekta Kaplického, tak jak přišla, i odešla. Na památku zde postavili bývalí studenti prostý pomník.

Před několika roky jsem těmito místy projížděl. Hory zeminy, klikatá objížďka, deprimující staveniště. Tunel Blanka. Ani nevím, jestli pomník ještě stojí.

Určitě se k němu ještě někdy vypravím.
Kouzlo časů minulých Můj příběh
Hodnocení:
(4.7 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Danka Rotyková
Naprosto rozumím té nostalgii. Ta mne přepadne vždy, když na místě něčeho pěkného vidím něco, s čím se neztotožňuji.
Dana Puchalská
Vida, další zajímavý příspěvek z minula. Děkuju.
ivana kosťunová
Škoda, že tato místa postupně mizí, je to kus naší historie.
Jana Šenbergerová
Hezké, i když zároveň smutné. Vždycky je mi trochu líto, když zmizí místo, ke kterému mám nějaký vztah. Pokud ho nahradí něco hezkého, nebo aspoň užitečného, snadno se s tím smířím. V opačném případě ho opatruji ve svých vzpomínkách.
Zuzana Pivcová
Ano, kousek historie a Vaše osobní zážitky. Mám ráda Vaše vyprávění, nepříliš dlouhá, vtipná, kulturně podaná a jazykově správná. Díky.
Jarmila Komberec Jakubcová
Hezká vzpomínka na časy minulé. Mám moc ráda takové vzpomínání a je škoda, že takto zaniklo mnoho krásných míst jak v Praze, tak i u nás v Plzni.
Hana Rypáčková
Hezké vzpomínání.Tunel Blanka to tam přeoral.U Sirotčince se před pěti lety propadl ten bagr..Na pomníku je vidět, jak to byl rozsáhlý komplex budov.Je stále na Špejcharu.
Soňa Prachfeldová
Až když uplynou léta, člověk se rozvzpomínává na časy studentské a až tehdy oceňuje, jak to bylo hezké. Inu mládí , to bere vše jako běžnou věc, i my tací byli. Hezká a milá vzpomínka pane Kašíku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.