V době mého dětství jsme měli doma několik kaktusů. Už nevím, kdo z rodičů přinesl ten první, a také se dost divím, že se jim v našem značně studeném bytě celkem dařilo. Když jsme se později, už jen s maminkou, odstěhovaly na jih Čech, vezly jsme mezi jiným i těch několik krasavců.
V Týně se jim dařilo, zvláště přes léto. Starý dům měl velkou verandu obrácenou směrem na západ, kde si kaktusy hověly jako ve skleníku. Rostly a obdarovaly nás čas od času i krásnými květy. Moje sestra, která měla v jejich pěstování zvlášť zálibu, si postupně obstarávala nové a nové přírůstky. Měly jsme aloe, vánoční kaktusy, opuncie, dokonce i živé kameny, a jak se to všechno jmenovalo. Odborné názvy neznám. Veranda vyhlížela jako malá botanická zahrada. Na zimu se však muselo několik desítek květináčů s kaktusy přestěhovat do zadního neobydleného pokoje, kde alespoň nemrzlo.
V paměti mi zůstal kaktus rodu Opuntia microdasys, což si pamatuji dodnes, kterému jsme ale my neřekly jinak než "Chlupáč". Byl od pohledu krásný, avšak, když dorostl tak, že bylo třeba ho přesadit, nastal malér. Jeho "tělo" bylo pokryto množstvím malých trsů s drobounkými ostny, jak jsme říkaly, štětinami, které při dotyku pronikly do rukou tak, že nebyly vůbec vidět. Zato náležitě píchaly, což se dalo těžko vydržet, takže jsme si rozrývaly prsty nazdařbůh jehlou, jestli se nám podaří vetřelce odstranit. Když nastal čas přesadit Chlupáče, a to se stalo tak třikrát, doslova jsme si házely korunou, na koho to padne. Protože ten dotyčný byl chudák.
Dnes žiji už přes dvacet let v panelákovém bytě s okny na východ. Třetí patro a především naproti stojící vysoký dům mi berou i případné ranní sluneční paprsky. Asi dvakrát jsem se pokusila pěstovat na parapetu také malý kaktus, ale nevydržel. Takže mi nezbývá, než je obdivovat pouze v botanické zahradě, pominu-li dovolenou ve Středomoří, kde byly celé stráně porostlé opunciemi.
Jako každoročně probíhá i v letos během června v trojské botanické zahradě prodejní výstava kaktusů. Nevyrovná se sice skleníkům s obrovskými letitými exempláři v původní botanické zahradě Na Moráni, ale je pro nás snadno dosažitelná a lze si na ní pro radost nějaký malý kaktus koupit, což má sestra po letech opět pokusně udělala. Ve výběru rostlin se totiž musí řídit nejen informací, zda jde o pokojovou květinu, ale především tím, zda není nebezpečná pro kočky.
Podívejte se tedy spolu se mnou alespoň na pár snímků, zachycujících tyto rostliny, jejichž původní vlastí byla sice výhradně Amerika, avšak rozšířily se i na jiné kontinenty. Jak ukazuje návštěvnost na výstavách, i u nás se těší velké oblibě. Kaktusy jsou pro mne opravdu takřka tajemné, zvláště, když nám předvedou své květy, které by nezasvěcený člověk uprostřed ostnů nečekal.
Chlupatý kaktus mám tak rád(a)
21. 6. 2015
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Alena Vávrová
22.6.2015 12:52
Tak chlupatý kaktus dnes konečně rozkvetl a hned obě poupata najednou. Foto na profilu.
Hana Rypáčková
22.6.2015 12:28
Mívala jsem je, ale dost narostly a tak jsem s nimi nemohla manipulovat a darovala je...Ráda se na rozkvetlé dívám.
Miluše Převrátilová
22.6.2015 09:28
Kaktusy mám také ráda, především je obdivuji ve středomořské krajině, doma je takřka nemám, i když se říká, že kaktusy nasávají negativní energii a nabíjejí místnost energií pozitivní, ale nejen kaktusy ...
Olga Štolbová
22.6.2015 08:13
Zuzko, fotky moc pěkné, ale do kaktusů se určitě nezamiluju, ale ráda jsem se podívala. ***
Zdenka Jírová
22.6.2015 00:09
Kaktusy s mi líbí, před lety. když jsem bydlela v rodinném domku, jsem jich pár i pěstovala na parapetu okna s dobrými světelnými podmínkami. Po přestěhování mi zbyla velká,několik desetiletí stará mamilárie, která každoročně krásně kvetla a královna noci kvetoucí jednu noc v roce obrovským květem. Můj nový byt však nemá dobré podmínky - je na severovýchod a tak jsem časem o oba kaktusy přišla. Škoda, bývaly krásné. Chodívala jsem na výstavy kaktusářů v našem městě, ale po revoluci se nějak jejich spolek rozpadl a výstavy už nejsou.
Alena Tollarová
21.6.2015 19:22
Měli jsme na vesnici velkou agáve, na zimu se stěhovala do verandy, až se tam skoro nevešla. Pak nám nějak zmrzla. Jinak jsem kaktusy nikdy nepěstovala. Až vloni když jsem byla na návštěvě bratrance, který je kaktusář a obdivovala jsem kvetoucí kaktusy, tak mi na cestu domů přibalil 4 kousky. Řekl mi jen - jednou za měsíc je zaleješ. Mám je na okně a stále žijí. Vnoučka učím zpívat - chlupatý kaktus ...
Radovan Cakl
21.6.2015 17:43
Zuzko, pěkná připomínka "pichlavého" mládí i hezká, barevná pozvánka na výstavu.
Eva Mužíková
21.6.2015 14:46
Zuzko, já kaktusy, krom jednoho nemám. Ale ten opravdu stojí za to. Připravila jsem malou prezentaci, tak uvidíš sama. Přicestoval se mnou z vesnice, kde jsem jej pěstovala na balkoně. Tady je moc prudké sluníčko, tak sídlí na chodbě a daří se mu velmi dobře - uvidíš... Díky za ukázku a hezké slovní přiblížení...
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden
Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.
AKTUÁLNÍ ANKETA
Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?