Jeli jsme jen o pár hodin dříve.
Pak přišla železniční katastrofa

Jeli jsme jen o pár hodin dříve.
Pak přišla železniční katastrofa

24. 6. 2015

K nehodám na železnici docházelo a dochází nejen u nás, ale i v těch nejvyspělejších státech. K jedné z nejtragičtějších železničních nehod došlo před dvaceti lety v sobotu 24.6.1995 u Krouny na Chrudimsku.

Do motorového osobního vozu 810.061-2, který jel ze Žďárce u Skutče směr Skuteč, Předhradí, Krouna zast., Krouna a dále měl pokračovat do Čachnova, Pusté Kamenice, Borové u Poličky, Oldříše, Sádku a Poličky, narazily čtyři vozy nákladního vlaku, které selháním lidského činitele (a snad i vinou požití alkoholu) ujely při posunu ze stanice Čachnov. Tři vozy byly naloženy dřevem a šrotem, čtvrtý byl vůz služební "hitlák". To vše o váze asi 120 tun.

Vozy se řítily mezi poli tratí dlouhou 4 km o spádu 21 promile přibližnou rychlostí 100 km/h vstříc tragickému, neodvratitelnému střetu s osobním vlakem, který jel proti tomu nákladnímu rychlostí 30 km/h. Přestože tento osobní vlak nebyl nikdy výrazně obsazen, v ten den v něm cestovali převážně mladí lidé, kteří si vyrazili za zábavou na blízkou diskotéku. Střet vlaků byl nevyhnutený, neboť v té době nebylo žádné dorozumívací zařízení či radiové spojení. Navíc se oba vlaky pohybovaly proti sobě po jednokolejné trati. Zkušený strojvedoucí Josef Kučera neměl žádnou šanci tragédii zabránit.

Bilance byla tragická, z 23 cestujících, kteří byli ve vlaku, zahynulo na místě 18, včetně strojvedoucího, jedna žena zemřela později. 19 zbytečně zmařených životů!

Čtyři cestující byli zraněni a mají celoživotní následky. Odbor lokomotivního hospodářství GŘ ČD následně dodal nejmodernější zařízení TRS a moderními vysílačkami vybavil několik motorových vozů a lokotraktorů. Byla rovněž namontována vysílací a přijímací zařízení ve stanicích Květná, Polička, Borová, Čachnov a Skuteč. A byla přijata další nezbytná dopravní i personální opatření.

Šedesát metrů od místa střetu obou vlaků stojí pod stromy 1,5 m vysoký pomníček se jmény všech obětí. Poslední dole je jméno pan Vojtěch Zelenka. Tehdy to byl mladý začínající inženýr a kdo ví, proč, neodjel ze studijní cesty z letiště v Praze ne ke svým rodičům, ale za kamarádem. Znám se s jeho maminkou. Její manžel smrt syna přežil jen dva roky a ona pak zůstala úplně sama. Nedočkala se ani úspěchů svého jediného nadaného syna, ani vnoučat. Kromě dobrého slova a nějaké pomoci pro ni mohu udělat jen to, že k pomníčku pokládám malou kytičku. 

Krounští občané a představitelé obecního úřadu Krouna nezapomínají. Pietním aktem si každoročně připomínají tragickou nehodu, na kterou si dnes mnozí již nevzpomenou. Rodiny pozůstalých však nezapomenou nikdy. Ani rodina pana Josefa Kučery, strojvedoucího, který je pohřben v obci Borová u Poličky.

Naše dcera byla tehdy po státních zkouškách na VŠ, a tak jsme si ten den jeli odpočinout na chatu vzdálenou asi 10 km od místa nehody. Původně jsme chtěli jet ze Žďárce u Skutče právě tímto inkriminovaným spojem, ale vyjeli jsme z Prahy již dopoledne, ne snad v nějaké předtuše, ale protože bylo do Pardubic a do Ždárce dobré spojení a také jsme si potřebovali ve vesnici ještě nakoupit.

Později odpoledne a celý večer jsme slyšeli houkat záchranné sanitní a požární vozy a pozorovali vrtulníky, co létaly nad lesem.Vůbec jsme netušili, co se stalo.

To vše jsme se dozvěděli až v pozdních večerních hodinách od známých, kteří jeli po blízké silnici kolem nehody a rovněž ze zpráv v rozhlase.

Viníci nehody byli odsouzeni k trestům odnětí svobody nepodmíněně na 8 a 5 let.

Krouna je obec západně od Hlinska v Čechách, rozkládá se podél říčky Krounky a kromě železnice zde prochází silně frekventovaná silnice spojující Poličku a Hlinsko.V obci jsou dva kostely, katolický a evangelický. Nedaleko se nachází vesnička Kameničky, kterou proslavil malíř A. Slavíček.

Čachnov je malá osada uprostřed krásných, čistých lesů, železnice zde funguje od roku 1896. Nyní je sem zavedena sporadická, spíše víkendová železniční doprava. Dlouhá léta v této stanici vystupoval herec Radovan Lukavský (1919-2008), který měl nedaleko, v osadě zvané Ruda chalupu. A jak sám přiznával, mnoho rolí se učil právě zde, v tichu lesů. Dodnes sem jezdí jeho potomci.

Můj příběh nehoda vlaky
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Luboš Dočekal
Malá oprava.V neděli ráno 25.června,chybka se vloudila,omlouvám se.
Luboš Dočekal
Něco k této tragédii,která,ač se stala daleko,od místa kde bydlím,mne přesto zasáhla. Na Silvestra roku 1994 jsme seděli s manželkou v místní hospůdce,což je u nás zvykem.V průběhu večera si k nám přisedla dvě děvčata,jinde nebylo místo.Jedna z nich je dcerkou mého spolupracovníka,znali jsme se s tedy dali do řeči.Děvčata záhy odešla a zakrátko i my.V neděli ráno spolupracovník,táta jedné z oněch dívek povídá,jaké měla holka štěstí,že ji nikam nepustil.Co se stalo,ptám se ho.Ale chtěla jet na zábavu až kamsi za Poličku,ale jejich vlak se srazil s jiným a skoro všichni zemřeli.I ta druhá dívka,která s námi v té hospodě na Silvestra seděla.A tak se můj život tak nějak osudově propletl s osudem dívky,která tak tragicky v mladém věku zemřela.A přesto,že pro mne neznámou zůstala,čtyřiadvacátého června,každým rokem zapaluji svíčku.Nejen za ni,ale za všechny,kteří tu červnovou sobotu přišli o život.Čest jejich památce.
Eva Balúchová
Hrozné neštěstí,nikdo nevíme co na nás za zatáčkou čeká...
Vladka Steinová
MIlá Vando, díky za dobrá slova,připominka nehody z mé strany je také proto, že ve vlaku byli tehdy převážně mladí lidé.
Zuzana Pivcová
Výrokem, že si na tuto nehodu nevzpomínám, jsem Vaše vylíčení, paní Vladko, rozhodně nemínila nijak zpochybnit. Naopak jsem ráda, že o této tragédii teď něco vím, nejen z faktického hlediska, ale protože mě zajímají i lidské osudy a ty nadpozemské náhody-nenáhody. A samozřejmě si vždy určitou událost pamatuje a prožívá ji nejvíc ten, kdo je s ní spjat osobně.
VANDA Blaškovič
Vladko, když čtu Váš článek, mrazí mne.... Co a kdo rozhoduje o našem osudu? Jak málo by asi stačilo, aby se tragédie nestala....jak málo by stačilo, aby člověk do vlaku nenastoupil, nastoupil či vystoupil... Jak málo by stačilo, aby byly následky asi ještě tragičtější....koho se tato tragédie jakkoli týká, nemůže zapomenout....i já pokládám k pomníku s Vámi malou kytičku, Vladko.
Vladka Steinová
Dobrý den, zda si někdo vzpomíná, nebo ne, nemohu posoudit,dovolila jsem si popsat jednu z nejtragičtějších železničnich nehod po r. 1989. Kraj tam důvěrně znám.
Hana Rypáčková
Zuzko, jsi správná archivářka.Nehod bylo víc.Zdena zahynula při srážce s nákladním vlakem v r. 2011 v zimě.Jediná mrtvá.
Zuzana Pivcová
Na Vámi popsanou vážnou nehodu si nějak nevzpomínám. Ale jak se zmiňuje Hanka o srážce u Vodňan, tak my jsme se sestrou byly velmi blízko železničního neštěstí, srážky dvou vlaků, u Vodňan. To bylo v létě před pár lety, jely jsme z chalupy v Týně na výlet do Vodňan. Tehdy byla výluka na trati z ČBud. do Plzně a vlaky měly zpoždění. Osobní vlak na Volary na ten zpožděný čekal a z výchozí stanice v Číčenicích vyjel později. S protijedoucím vlakem od Volar, Prachatic, se měl normálně míjet někde ve stanici. Ale při tom zpoždění se dostal teprve za Vodňany a někdo nezodpovědný ten vlak v protisměru normálně pustil dál, jako kdyby se už ve stanici minuly. Tam je jen jedna kolej. A u výjezdu z lesa se ty vlaky srazily. My jsme, nic netušíce, pět minut před nehodou, čekaly o pár set metrů dál ve Vodňanech na ten vlak, který už nedojel, abychom se vrátily do Týna. Ačkoliv to byly motoráky a nejely moc rychle, jeden vůz vykolejil, zřítil se z trati a byly ztráty na životech.
Hana Rypáčková
Velmi smutné...Před několika lety se srazil vlak a osobním autem u Vodňan.Dozvídali jsme se o tom od sousedů.Prý jen jedna mrtvá žena...Nevěnovali jsme tomu patřičnou pozornost, dokud jsme se nedozvěděli, že to byla blízká osoba. Nejlepší životní kamarádka mé sestry. To s námi otřáslo...Proč ona? Asi to tak bývá.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.