Sluneční bohyně

Paní Elenko, děkuji za příspěvek. Nevím, v jakém městě nebo obci máte knihovnu, všude samozřejmě nemají všechno. Ale existují meziknihovní výpůjčky, takže Vám paní knihovnice může moje knihy objednat z jiné knihovny, kde je mají. Stačí do vyhledávače Googlu zadat moje jméno. V knihovnách mají Schody do nebeského pokoje, Oběti milostného nerozumu, Světlo mé samoty a poslední novelu Bílá perla v černém srdci. Zkuste jako první sehnat Schody do nebeského pokoje. Vyšla už v druhém vydání, tu mají v knihovnách nejvíce. Jinak o tvorbě se lze dočíst na mých webovkách www.lubomir-muller.cz nebo na www.knihyodlubomira.cz Snad se Vám něco bude líbit. Každá kniha je jiná, ty první vyprávějí trochu o době dospívání, Světlo mé samoty je realistický příběh současné ženy, Bílá perla v černém srdci je příběh mladé lásky na pozadí dramatického zajetí. Letos vyjdou Štěstěnky, veskrze pozitivní kniha o putování za podstatou "vlastní krásné bytosti v nás". Ještě jednou díky za zájem a těším se na Vás jako na čtenářku. Hezký den mějte. ♥

Jak jinak čtivé, hezké a trošku dráždivé. Pane Lubomíre, neznalá Vašich knih jsem si chtěla něco půjčit v naší knihovně. Nemají nic, ale vůbec nic. Naše pani knihovnice mi slíbila pozeptat se jinde, takt to děláme, protože mívám čas od času trochu specifické požadavky. Je to už dobrých 14 dní a pořád nic. Knihy už moc nekupuji, spíše rozdávám a vypůjčit si Vás nejde. Škoda. Krásné fotky plné sluníčka, ty já miluji.

Děkuji vám za přečtení a za krásná slova vašich pocitů. Moc si toho vážím. Vanda to shrnula velmi vtipně a trefně. Jako kluk jsem v korunách stromu (kaštanu) míval své hnízdo. Ale kdo z nás ne, že ano? Dnes už jsem víc realista než snílek, a umím si představit ta bolavá záda, když budu spát na větvi. Nicméně, pokud člověk cítí, že to, co by měl udělat, je jeho skutečný a pravý zdroj štěstí, pak by to měl udělat a neohlížet se na bolavá záda. Pokud to neudělá, a začne ho jednou z toho bolet duše, bude to bolest o mnoho horší. A já nechci, aby mne jednou bolela duše. A nechci, aby nikoho z vás bolela. Přeji vám jen vnitřní smír a modravý obzor štěstí bez konce. ♥

Pane Lubomíre, opravdu krásné počteníčko a nádherné fotky, už dlouho jsem nikomu tolik nerozuměla jako vám,i já vyznávám podobné hodnoty, ale neumím to tak napsat, jako vy. Ale v myšlenkách se takovými úvahami zaobírám. Prostě vám docela obyčejně fandím, jen tak dál,no a vaše Štěštěnky si také ráda přečtu, pokud budu mít možnost.Děkuji.

Moc krásné čtení a samozřejmě i fotky. Doufám, že budu mít štěstí a přečtu si jednou Štěstěnky celé. Nic lidského mi není cizí, v hloubi duše vyznávám stejné hodnoty a vzývám naši hvězdu jasnou Slunce - někdy ji ráno vyhlížím, když se rodí nový den, ale častěji ji večer vyprovázím za obzor ( s foťákem) a jsem při tom asi sousedům pro smích. Ale je mi to jedno ;-). Děkuji.

Lubomíre, čtu si Tvůj úryvek z připravované knihy Štěstěnky. Pomalu, slovíčko po slovíčku a snažím se porozumět, vstřebat a zapamatovat si sdělované myšlenky. Není to úplně lehké čtení. Musí se při něm zapojit mozeček. A to někdy bolí. Tu erekci však bylo velice snadné si představit v Tvém podání….:)) Tvoje texty jsou nezaměnitelné. Interpretují Tvoje otrvřené myšlení, zážitky, život. V dnešní dravé době jen snílkové opouštějí své „dobré bydlo“ a jdou za někdy neuchopitelným štěstím. Ty jsi to dokázal. Asi to dost bolelo, nebo ještě bolí? A proto, nebo právě proto, to štěstí můžeš posílat dál formou románů, básní, písní, fotografií, videí, malbou, divadlem, cvičením, kuchařskými výtvory, kamarádstvím….. Tleskám a držím palce Tobě, Tvojí ženě, rodině, prostě vašemu netradičnímu způsobu života. Tuším, a asi to nebude dlouho trvat, že se usadíš někde v korunách stromů a budeš se nad námi, mravenečky, pěkně sluníčkově usmívat….:) Ale neboj, pod tím stromem se nám budou hezky číst Tvoje Štěstěnky. A víš, že už mám typ na vánoční dárek? Tak piš a neloudej se, ať máme co kupovat..:)

Alenko, tak já se chystám rozepsat a vidím Tvoje stručné a výstižné "Ach"...ach jo, ale já se musím rozepsat, prostě musím...

Ach ...

Jsou to nádherné úvahy o prožívání života a hledání štěstí. Nikde ho nenajdeme, pokud ho nepocítíme v sobě. A velká pochvala za skvělé fotky !

Jste přírodní člověk a jako takový v sobě nemáte falešný stud. Nevím, proč by se měl člověk, o kterém se říká, jak vyniká nad další živé tvory, měl pořád stydět za svou přirozenost, pohlaví, sex, erotické pocity. Vždyť s potlačením sama sebe ve své podstatě jde ruku v ruce fyzické onemocnění těla (o duševní újmě ani nemluvím). Váš článek jsem si přečetla moc ráda a Vašemu ránu veskrz fandím.