Kouzlo časů minulých: Na mistrák!

Mně se stal jiný případ. Mám vystudovanou průmyslovou školu chemickou a už jse pracovala v laboratoři přes deset let,když jsem měla povýšit na vedoucí laborantku, ale musela jsem si udělat atestační zkoušku, Trochu jsem si již připadala na školní škamny již stará, ale nebylo zbytí. Školu jsem nejprve měla v Úst a po všeobecných zkouškách včetně základů Marx-Leninismu jsem druhý ročník se závěrečnými zkouškami dělala v Brně, Zprvu jsem se bála, že už jsem dlouho ze školy, ale dopadlo to výborně, všechny zkoušky jsem obstála za1 a byla jsem na to náležitě pyšná.Dostala jsem bez problémů i slíbené povýšení,tak jsem si i finančně trochu polepšila.

Líbí,jako vždy.Svěží a ze života.

Vaše vyprávění je lepší než všechny umělé retropříběhy v TV. Nepochybuji o tom, že je vše Vaše osobní, protože i způsobem psaní potvrzujete, že jste obdivuhodně svěží a máte výbornou paměť.

To je moc hezky napsané, pane Kašíku. Úplně Vás vidím, jako studentíka. Jo láska, ta hory přenáší...

Moc hezký příběh ze života, pokud není něco vymyšleno a přidáno. Také jsem prožil první velkou zamilovanost na průmyslovce v Praze-Karlíně, ale pak jsem šel po maturitě na VŠ a ona do provozu. Nějak jsme se rozešli a vlastně také ona práskla dveřmi a nechtěla čekat. Po 20-ti letech jsem ji potkal na srazu a skoro jsem těch 120 kg v pohybu nepoznal. Mluvila slovníkem dlaždičů ze IV.cenové skupiny a až dodatečně jsem si gratuloval, že jsme se rozešli. Ostatní spolužáci z ní byli také vyděšení. Taková to byla prima hodná holka :-(