Cesta za Pilávkou

Krásná pověst.

Škoda, že Růženka nepíše další příběhy. Před měsícem jsme u ní byli, má starostí nad hlavu, zahradu kolem domu, na vše skoro sama a ruce nechtějí poslouchat :-(

Růženko, hezké vyprávění.......

I když od prvního vydání Růženčina článku už uběhl nějaký čas, dobře si na něj pamatuji. I když to jsou zdánlivě jen povvěsti, často mají nápadnou podobnost s lidskými příběhy a charaktery. Možná to bude někomu k smíchu, ale já jsem měla hodně ráda Dvořákovu Rusalku, protože to byl svým způsobem můj příběh. Dravá sebevědomá dívka mně, tehdy hodně nesmělé, přebrala chlapce, kterého záhy odhodila....

Růženko, hned mě napadlo, že bys měla zkusit ten prsten najít a Pilávku vysvobodit. Ta by koukala....*****

To je moc hezká pověst, pověsti , vážící se k nějakému místu, ráda čtu.

S chutí jsem si zase přečetla pověst o víle Pilávce, Růženko.

Opravdu pěkné povídání.

Zajímavé místečko a velice pěkné čtení.Díky Růženko§

Socha Pilávky sedí u studánky v lese od roku 1950 a je s podivem že tam tolik roků studánku stráží ,že ji nějaký zloděj nemá na své zahradě. Jak tam pojedu příště (les je plný borůvčí) tak sebou vemu lopatu a studánku vyčistím je strašně zanesená kdo ví třeba v ní najdu ten prsten a Pilávku vysvobodím i když nejsem švarný mládenec .