Tina a námět na film

18. 5. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Michaela Přibová 21.5.2015 01:11

Děkuji vám všem za komentář. Vando, vám dodávám slovy Boženy Němcové "Šťastná to žena". Je to záviděníhodné. A je to báječné. Já sama bych toto o sobě nemohla říci. Bohužel. Snad proto přitahuji lidi, co něco takového vůbec nepoznali. Zdravím Míša

VANDA Blaškovič 19.5.2015 07:27

Michaelo, Vaše ženy zažívají většinou "drsný" život, o to poučnější. Vždy jsem si myslela, že milující rodinné zázemí mají všichni lidé. S jiným jsem se totiž nesetkala. Já bláhová...o to více si ho vážím a hýčkám. Ráda bych kousek dala i těm méně šťastným.

Libor Farský 19.5.2015 01:07

Velmi zajímavě podaný příběh. Cítím tu situaci jako kdybych seděl v kavárně u stolku s Vámi.

Soňa Prachfeldová 18.5.2015 20:45

Míšo, setkáváš se s různými lidmi i situacemi, tento příběh mi živě připomíná jednu naši bezdomovkyni, ke které se většina obrací zády a nic by jí nepodala, ona občas je mimo a je sprostá, když se na ni vlídně promluví je jiná, potřebuje trochu lidství . Jsou to smutné osudy !

Zuzana Pivcová 18.5.2015 18:09

Jak už jsem to napsala minule. Citlivě vysledované lidské charaktery v krátkém časovém úseku nebo třeba jen v jediné situaci, která odkazuje na minulost. Moc se mi ty Vaše příběhy i způsob jejich podání líbí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá