Ještě jedním ohlédnutím za zdařilou třídenní Párty v Poděbradech bych chtěla poděkovat redakci za to, že nás na tuto Párty pozvala, navrhla program, zajistila dobré vínečko k příjemnému posezení a že členové redakce se zúčastnili aspoň části zábavného programu.
Poslední dubnový víkend si s námi počasí aprílově hrálo. Zrovna, když jsme v 11 hodin vystoupily z vlaku na poděbradském nádraží, začalo pršet. Kapky, bubnující do deštníků nad hlavami, byly však přehlušeny drnčením koleček našich tří cestovních kufrů. Toho nešlo si nevšimnout. Rychlým krokem, i když ještě trochu kulhavě, nám v ústrety vyšla z jedné restaurace ven na kolonádu Helenka. Hned jí byla plná ulice. Veselé vítání, jásání, prostě milé setkání po roce. Zvala nás dovnitř, kde už seděla společně s Olgou na dopoledním kafíčku. Prozatím jsme se omluvily. Přeháňka totiž zrovna ustala, tak my jsme se chtěly co nejrychleji přemístit do hotelu a zbavit se tam zavazadel.
Již s volnýma rukama jsme se vydaly na obhlídku i focení některých nám již známých míst. Ale o chvíli později, hned po obědě, také na průzkum dosud nepoznaných památek. K naší trojici – Zdeňce, Marušce a mně – se přidaly Olga a Ája. Tato pětice žen se vzdalovala po mostě od centra, když u nás nečekaně zastavilo auto. V dlouhé koloně pomalu popojíždějící řady vozidel, měli Honza s Lukášem a Liborem dost času, aby si všimli ojedinělé skupinky pěších. A světe div se, tito členové redakce „íčka“ dokonce některé z nás poznali. To bylo další příjemné překvapení. Rychlé milé pozdravení, radostné úsměvy a zamávání. Ale já stačila zmáčknout spoušť pozdě, až když už se zase dala auta do pohybu.
Pak jsme si prohlédly bývalý havířský kostelík a já jsem navrhla děvčatům prodloužit procházku o další 2 km. Naším cílem měl být unikátní hřbitov v okrajové části Poděbrad, pojmenované Kluk. Nešly jsme tedy za klukama, jak by se někdo mohl domnívat, nýbrž do Kluku. Chtěla jsem vidět to, co velmi zajímavě popsala ve své knížce Tajnosti českých hřbitovů spisovatelka Ivana Mudrová.
Lehce se nám podařilo dle jejího popisu vydat se k neobvykle dlouhé arkádové zdi, zdobené četnými reliéfy, které převážně pocházejí z dílny známého sochaře Františka Bílka. S úctou jsme obdivovaly hřbitov jako celek, jenž je zapsán v seznamu chráněných kulturních památek. Mimo jiné jsou zde pochováni spisovatel Bohumil Říha, malíř Ludvík Kuba, Jindřich Foglar (to byl otec skauta a spisovatele Jaroslava Foglara). Překvapilo nás i mnoho pěkných hrobek, soch a mohutných sousoší. Moje poděkování patří děvčatům, že mne doprovodila na tato místa, která jsem toužila spatřit, ale kam se mi samotné jít nechtělo.
Druhý den jsme se vydaly s dalšími zájemci na společnou procházku, vedenou vstřícnou a sympatickou Lidmilou, žijící v Poděbradech. Začínali jsme na hradním nádvoří, vstoupili do Polabského muzea a prohlíželi si zajímavosti v Pamětní síni, údajném rodišti pozdějšího krále Jiřího z Poděbrad. Ještě zmíním, že bez Lidmily bychom se sami ani neodvážili otočit kohoutkem na nádvoří v místě prvního zdejšího vrtu minerální vody z roku 1905. Jen díky ní mnozí z nás ochutnali vynikající čerstvou a osvěžující minerálku.
Pak jsme obdivovali náměstí, kde v této jarní době obléhaly jezdeckou sochu krále Jiřího záhony pestrých tulipánů. Pohodově jsme pokračovali k dalším významným památkám, které uvidíte v přiložené fotogalerii. Překvapením ještě nebyl konec. Od pěkného jezera – místního koupaliště, nás Lidmila vedla k vodní elektrárně na Labi. Nečekaně zazvonila u brány a nám udiveným bylo dovoleno vejít dovnitř a prohlédnout si za chodu vodní turbíny. Připsala jsem další plus usměvavé Lidce. Kudy jsme šli, tudy nám dělala radost. Pak ještě pohled z výše lávky na plavební komoru, kde zrovna několik lodí s vodáky a vyhlídkový parník čekaly mezi ocelovými vraty na vyrovnání stavu vody, aby mohly pokračovat ve své plavbě dál.
My jsme uskutečnili lodní výlet z Poděbrad až odpoledne. Nastoupili jsme v přístavu pod zámkem a vystoupili u soutoku Cidliny s Labem. Někdo, komu nedovoloval zdravotní stav jít pěšky, se i zpět do Poděbrad vrátil parníčkem. Někteří se na soutoku občerstvili a kráčeli zpět po stezce podél Labe. Několik z nás šlo ještě dál, směrem do Libice nad Cidlinou. Tam se zrovna konala tradiční Vojtěšská pouť. Tu jsme pro nedostatek času nenavštívili. Chtěli jsme raději vidět, kde měli svoje hradiště Slavníkovci. Na tom místě stojí dnes sousoší sv. Vojtěcha s jeho bratrem Radimem. Pamětní deska připomíná události z roku 995, kdy vyvrcholily spory mezi Přemyslovci a rodem Slavníkovců. Tehdy byli všichni přítomní Slavníkovci i s rodinami povražděni (Vojtěch tam smrti unikl, protože byl na cestách), a hradisko zachvátil požár. Přemyslovci se po tomto zákeřném aktu stali jedinými vládci české země.
Z tohoto magického místa jsme se pak vraceli do Poděbrad minivláčkem, který s námi projížděl lužním lesem, kde zrovna kvetl ve velkém množství medvědí česnek. Možná se snažil aspoň počtem květů konkurovat krásným lázeňským tulipánům. Ty byly jak ve městě, tak v poklidném lázeňském parku, na kolonádě, prostě všude.
Naše druhá Párty byla směsicí dobré nálady, poznávání zajímavostí, shledání s přáteli i seznamování s novými účastníky. Mělo to jen jednu chybu – čas příliš rychle utekl a nestihli jsme všechno. Snad se sejdeme zase společně za rok – třeba někde jinde. Návrhy již padly na Olomouc – jak by se Vám to líbilo? Nebo máte jiné dobré nápady? (Pište do diskuse u článku).
Svůj příspěvek a fotografie věnuji všem účastníkům této přátelské akce. Zejména pak sympatické Lidmile, která starostlivě a s úsměvem o nás tři dny pečovala a připravila i mnohá milá překvapení (například i taneční vystoupení místních seniorů a seniorek. Rovněž děkuji Evě M. a Jitce C., dvojici přestrojených veselých čertic, za jejich pekelně vtipný úvod a Jitce navíc za dobré věnečky a kremrole, které ve velkém množství napekla (snad ne v pekle?) pro celou sešlost. Mnozí přijeli z velké dálky a někteří i navzdory nedobrému zdravotnímu stavu. DĚKUJI VŠEM, ŽE BYLO VESELO. Pro nezúčastněné mohou být střípky z této mozaiky eventuelním námětem k pěknému výletu do Poděbrad, nebo zamyšlením k účasti na příští Párty i60 v roce 2016.