Chcete žít s kočkou?

Tedy Zdenko! Takové nástrahy! Ty máš ale náádherné kočky, k nám přišel takový holobrádek.....) ...nejvíc mne zarazilo, že o všem rozhoduje kočka a ne já...:) tak to tedy nevím....cha,cha, to si ještě rozmyslím.....) Díky!

Zdeni, při čtení Tvého článku jsem vše viděla jako před sebou. Má kočka mi také schovávala koťata, mnohdy je přivedla ukázat světu až po několika týdnech. Druhá zase byla na mne tak vázaná, že jsem musela sedět u jejího porodu a když jsem odešla, přestala rodit. Druhý den na veterině z ní cisařským řezem bylo nutné mrtvé koťátko vyndat...

U nás na dvorku je docela hemžení. Pes Ferda, kastrovaná kočička Bětka, kocourek Pepa a kocour Simon. Když manžel ráno vyjde na obhlídku (kontroluje, co přes noc všechno vykvetlo), táhnou se za ním jako jeho suita. První Ferda, pak kočky podle rychlosti doběhu. A jakmile někde usedne, už se perou o jeho ruce, kdo se bude mazlit první :-)))

Mám ráda všechna zvířata, ale doma mám povolenou jen andulku Ferdu :-)

Dcery kočka a kocour/kastrovaní/ mě vzali za svou až po dvou letech.Už mne vítají a tulí se.Vendy se už nebojí,ale jsou z jeho přítomnosti rozladění.

Nyní žiji v Pečováku, vlastní mazlíček zde není povolen, ale často jedu na trojkolce k dceři. Ta má kocoura Bertíka (9 r.) a kočičku Lízinku (3 r.) - oba kastrovaní, netoulají se - občas jen navštíví sousedy. Bertík je děsně zvědavý = když přijde návštěva, vždy se "odněkud vynoří" - kdo přišel a co mu přinesl ? - a pak zase zmizí. Proto mu říkáme Sherlock Holms!

Po svatbě jsme odešli z Prahy do pohraničí-za bytem a prací - pobočka Drůbežnictví Xaverov. Nová bytovka, dobrá práce, kuře za pár kaček - tak jsme si pořídili kocoura-černého Čerta. "Vykrmil" se v pořádného macka, v drůbežárně poctivě lovil myšky - ale nežral je - skládal před kancelář vedoucího! Po narození syna se naučil jezdit v síti kočárku i do obchodu. Tam vyskočil na plymo - zuby a drápy v pohotovosti! a fungoval jako spolehlivá "ochranka".

My jsme taky kočkaři,ale chtěla jsem ,aby kočka bydlela s námi.Kdybych dřív četla tvůj nadpis,dopadlo by to jinak.Udělali jsme z kočky domácí kočku venkovní a vůbec se jí to nelíbí.Rozdali jsme její koťátka a ona se začala mstít přesně jak píšeš.Jak pohár přetekl,nechala jsem jí udělat velký domeček a bydlí na balkoně.

Je zvláštní, že mnoho lidí kočky miluje a jiní zase úplně nesnášejí. U psů to tak ostře vyhraněno není. Ale kdo si jednou vezme kočku a pochopí její osobnost, zůstane obvykle už jednou provždy "kočkařem". O kočkách jsem tu něco psala vloni, tak se nechci opakovat. Ale Vaše vyprávění mě potěšilo, protože je napsáno se znalostí a srdcem.