Kdy se začít starat o náš
mozek? Ideálně hned

Kdy se začít starat o náš
mozek? Ideálně hned

13. 4. 2015

Naše strava ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mozek i jak na tom budeme s kognitivními funkcemi v budoucnu. Neleňme a pojďme se zaměřit na to, jak můžeme našemu mozku dopřát výživu a podmínky, které potřebuje. Inspirovat se můžeme u našich předků.

Studie s názvem Jak lidé žili, jedli a umírali ve střední době viktoriánské přichází se zjištěními, která poukazují na to, že lidé se v Anglii 19. století dožívali stejného věku jako my dnes, byli silnější a zdravější, netrpěli demencí ani jinými degenerativními chorobami. Příčinu vidí autoři v životních podmínkách a stravě té doby.

V porovnání se stravou našich předků přijímáme stravu s vysokou energetickou a nízkou výživovou hodnotou. Naše strava je chudá na čerstvé ovoce, zeleninu a omega-3 mastné kyseliny. Dietní návyky jsou přitom podstatným faktorem, který dlouhodobě ovlivňuje fungování našeho těla a mozku.

Nedávná studie zjistila, že dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin podporuje správné fungování paměti, ideálně v kombinaci s dalšími pro mozek prospěšnými látkami, především vitamíny skupiny B (B6, B12 a kyselinu listovou). Vyvážený poměr důležitých látek potřebných pro správné fungování mozku najdete v doplňku stravy Acutil, který je určen pro podporu paměti a koncentrace.

„Posilování“ mozku díky mentální aktivitě zpomaluje proces jeho stárnutí a uchovává mozek ve formě. Trénovat můžete například na Acutil minihry/ Acutil trenér mozku na http://www.acutil.cz/mobil/index.php.

mozek
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
Zajímavý článek, pouze mne zarazila jedna věc. Ve viktoriánské době se v Anglii údajně lidé dožívali stejného věku , jako my. Jak to autor myslel? Vzal průměr nebo jednotlivce? Protože se mi nějak nechce věřit, že v době, kdy J. Vrchlického při jeho dožitých padesátinách nazývali "ctihodný kmete", kdy romány z té doby popisují bídu obyčejného lidu, se běžný průměr dožití pohyboval okolo 80 let. Nevím přesná data, ale v devatenáctém století a začátkem dvacátého byl průměrný věk dožití něco mezi 50 - 60 lety. I u nás se v té době dali nalézt osoby devadesátileté, ale spíše to bylo dáno geneticky, než stravou. A že byli zdraví? No samozřejmě, ti nemocní a s demencí museli umřít dříve, neměli ty léky, jaké máme nyní my.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?