Jarní fotopříběh: Barvy Kréty

Elen, Vaše zajímavé a pestré vyprávění ve mne vzbudilo krásné vzpomínky na moje poznávání tohoto ostrova. Vy jste k tomu ještě pořídila výborné fotografie vycházejícího slunce i pěkné letecké snímky. Jinak jsem také, jako Vy, milovnicí plavání v moři za ranního rozbřesku. Skvělé! A synovec má básnický talent.

Zuzko, už Spinalonga obydlena není. Ale síla toho místa je úžasná. Ráda jsem přispěla ke vzpomínkám. Děkuji, že jste se zastavila.

Kréta v říjnu 2003 byla mým prvním setkáním s Řeckem. Byla jsem tak okouzlena, že jsem postupně navštívila ještě několik ostrovů, poloostrov Chalkidiki a Olympskou Riviéru. Ano, vzpomínám si i na plavbu menší loďkou na Spinalongu. I když byl ostrůvek obydlen, stejně tam byl cítit duch až celkem donedávna zde žijících malomocných. Děkuji Vám, že jsem si po letech mohla tolik věcí, včetně zvyků, připomenout.

Napíšu Vám sem básničku, kterou mi složil můj synovec na pozvánku k výstavě fotek o Krétě SPINALONGA (Feri Ceperko) Na starém ostrově uprostřed chladných zdí hodiny života pomalu odbíjí Zvon starý, železný nahlas tu zpívá přízraku, který tam v ulicích dřímá ... Den za dnem duše nemocných straší však touhu přežít v nich nezaplaší po noci utrpení nastane den z bolesti zůstane jenom zlý sen ...

Elen, díky Vám jsem poznala alespoň takto další, kout světa. Nádherné fotky, zvláště vycházejícího slunce mne přímo nadchly... děkuji, moc hezké čtení

Kouzelné fotografie a zajímavá reportáž o Krétě.