Člověk na drátku

27. 3. 2015

Hodnocení:

(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Balúchová 26.3.2015 18:45

Hned k tomu přidám svůj příběh.Byla jsem v Brně a neměla hodinky ani mobil.Vyhlížela jsem koho se zeptám kolik je hodin a chvilku to trvalo než šla paní v letech.Jinak všichni ostatní byli "na drátku". Ale když potkáme na výšlapu turisty,většina pozdraví i prohodí pár slov.Jenom cyklisté jsou arogantní.Však co si turisté dovolují chodit po turistických trasách když tam oni jedou na kole.

Lidmila Nejedlá 26.3.2015 18:42

Ano, taková je současnost. Cestou vlakem do Prahy jsem vyslechla telefon. hovor dvou mužů o tom, že jim krachuje firma. Byla jsem z toho ve stresu zároveň s nimi a ještě doma jsem nad tím přemýšlela. Věta: Člověče, co já budu dělat...mn pronásledovala dlouho.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá