Historie Českých Budějovic, dnes statutárního města Jihočeského kraje, se začala psát před 750 lety, kdy se o jeho založení přičinil Přemysl Otakar II. V současnosti je město známé pivovarem Budvar, továrnou na kancelářské potřeby Koh-i-noor Hardtmuth či potravinářskou Madetou, řadou památek, univerzitou a je i sídlem českobudějovické diecéze. Výročí vzniku zhruba 95tisícových Budějovic připadá na úterý, oslavy potrvají několik měsíců.
O tom, že na soutoku Vltavy a Malše vznikne nové královské město, rozhodl někdy počátkem 60. let 13. století Přemysl Otakar II. Město mělo být oporou jeho moci proti vlivnému šlechtickému klanu Vítkovců neboli pánů z Růže, do něhož spadají například Rožmberkové, páni z Hradce a z Landštejna. Území ale patřilo panu Čéčovi z Budivojovic, jehož otec Budivoj tam založil osadu s kostelem. Král mu za to nabídl nepříliš vzdálený hrad Velešín s celým panstvím.
Prozíravý Přemysl Otakar II.
Z pověření Přemysla Otakara II. řídil založení města zvíkovský purkrabí Hirzo, pod jehož vedením bylo vyměřeno velké čtvercové náměstí, pravidelně se křižující ulice a jednotlivé domovní parcely. Na západním okraji města, přímo nad Vltavou, bylo zároveň vyznačeno staveniště pro dominikánský klášter – dnes patrně nejhodnotnější památku. Bratři dominikáni převzali plochu 10. března 1265, což je také datum, od něhož se stáří Budějovic oficiálně odvozuje.
"Král železný a zlatý" udělil městu různá privilegia, protože si byl dobře vědom, že nové sídlo musí být silné nejen po vojenské, ale i po hospodářské stránce. Mezi tyto výsady patřilo například právo várečné, historie vaření piva se v Budějovicích tedy datuje již do roku 1265. Pivo bylo obecně označováno jako Budweiser Bier – budějovické pivo. Budvar (dříve Český akciový pivovar) byl založen v roce 1895. Kromě něj se ve městě vaří například také značka Samson.
Krátce po založení Budějovic v roce 1265 byl položen i základní kámen farního kostela – od roku 1785 katedrály svatého Mikuláše, která je hlavním kostelem českobudějovické diecéze. Do historie města se významně zapsal i Karel IV., který mu udělil řadu výsad, a zajistil tak Budějovicím prosperitu. Ve 14. století město zmohutnělo a stalo se metropolí jižních Čech. V dalších staletích pak ale trpělo válkami a častými požáry. Obyvatele města ničil i mor.
První koňská dráha v Evropě
Příznivý obrat ve vývoji nastal až v 19. století, kdy v roce 1832 vyjela z Budějovic koněspřežná dráha do rakouského Lince, tehdy ojedinělý dopravní prostředek, který neměl obdoby na evropském kontinentě. Koncem druhé světové války v březnu 1945 se Budějovice staly cílem náletů amerického letectva, které město značně poškodily a způsobily ztráty na životech. Po konci konfliktu byla z města také vysídlena kdysi významná menšina německého obyvatelstva.
České Budějovice, které jsou od roku 1991 sídlem Jihočeské univerzity, se pyšní řadou památek. Celé historické jádro bylo v roce 1980 prohlášeno za památkovou rezervaci. Jejím centrem je čtvercové náměstí Přemysla Otakara II., jedno z největších v Česku, s barokní Samsonovou kašnou. Lemují je renesanční a barokní domy s podloubími. Turisté mohou obdivovat barokní radnici, Černou věž či městské opevnění s věžemi a baštami.
Město je rodištěm řady významných osobností, například průmyslníka Vojtěcha Lanny, zpěvačky Marty Kubišové, herců Karla Rodena a Jiřího Mádla, houslisty Pavla Šporcla či kosmonauta a současného velvyslance v Rusku Vladimíra Remka.